Bojíte se infarktu? Vydělávejte

Finanční situace předurčuje, jak úspěšně se pacienti zotavují po infarktu myokardu a jak rychle s věkem chřadnou. Tedy alespoň to tvrdí vědci z univerzity v Tel Avivu. Socioekonomická situace podle nich hraje podstatnou roli v tom, jak moc bude člověk během let po srdeční příhodě fyzicky zranitelný, přičemž chudší lidé mají oproti boháčům dvojnásobně větší pravděpodobnost, že na tom budou hůř.

"Nalezli jsme silnou spojitost mezi zdravotní chatrností a socioekonomickým statusem," tvrdí výzkumnice Vicki Myersová. Pro vědecký magazín International Journal of Cardiology uvedla, že se studie zúčastnilo přes 1100 Izraelců, kteří utrpěli infarkt deset až třináct let před samotnou studií.

Odborníci sledovali čtyřicet zdravotních kategorií, podle nichž určili zdravotní stav jednotlivých dobrovolníků po infarktu, píše Science Daily. Patřilo mezi ně to, jak na tom byli zdravotně, kolik energie měli, kterými chorobami trpěli (cukrovka apod.), jaká byla jejich fyzická aktivita, hmotnost či schopnost vyjít schody a další. Na základě údajů o vzdělání a příjmu vědci zároveň odvodili socioekonomický status sledovaných.

Více nemocí, menší péče

Ukázalo se, že 35 procent účastníků studie začalo během desetiletí po infarktu vykazovat známky fyzické slabosti a menší odolnosti. Taková pacienti během následujících let trpěli zdravotním úpadkem v podobě nabývání na váze nebo dalších infarktů. Slabší přitom jedinci častěji žili v chudých oblastech, mnohdy neměli zaměstnání a trpěli psychickými problémy. Jejich socioekonomický status je tedy zřejmě určující pro jejich zdravotní stav.

Hlavní problém vědci spatřovali v tom, že chudší pacienti mnohdy neměli k dispozici léky, které by po prodělání infarktu měli brát, nepodstoupili potřebné operace a často nebyli přijímáni na oddělení intenzivní péče. Doufají, že výsledkem jejich snahy bude mimo jiné lepší přístup k pacientům a komplexnější nahlížení na jejich životní podmínky.

Situace kolem nás

Ve vyspělých zemích patří kardiovaskulární choroby obecně k největším zabijákům. V Česku každý rok prodělá akutní infarkt až 87 tisíc lidí, přičemž stále častěji postihuje i mladší ročníky. "Infarktu myokardu u mladších lidí přibývá. Jednak lepší diagnostikou, dále například u žen typickou kombinací antikoncepce a kouření. U mužů vidíme vzestup počtu infarktů u mladých jedinců s rodinnou predispozicí, kouřením, sedavým zaměstnání, vysokým cholesterolem a ve slabších sociálních skupinách," řekl kdysi pro on-line deník Týden.cz kardiolog Miloš Táborský.

O pravdivosti izraelské teorie svědčí i situace v sousedním Německu. Minulý týden deník Die Welt informoval o tom, že obyvatelé někdejšího komunistického východního Německa jsou téměř čtvrt století po sjednocení země náchylnější k civilizačním chorobám, jako je rakovina nebo právě infarkt. Hrubý domácí produkt na obyvatele je na východě na úrovni 71 procent hodnoty v západní části země. Platy v bývalé NDR dosahují 80 procent úrovně běžné ve starých spolkových zemích, rozdíly jsou stále také v důchodech.