Týden mozku
Češi jsou první na světě v užívání opioidu proti bolesti
11.03.2014 16:00 Původní zpráva
Průměrně třicet procent populace vyspělých zemí trpí chronickou bolestí. Světová zdravotnická organizace ji dokonce považuje za samostatnou diagnózu. "Pacientům s chronickou bolestí je třeba věřit, jen pět až deset procent lidí simuluje," říká neurofyziolog Richard Rokyta. Jak se ale vůbec nesnesitelné dlouhodobé stavy léčí, čeho Češi užívají nejvíc na světě a která bolest je vůbec nejhorší?
Pro chronickou bolest je typické, že trvá déle než tři až šest měsíců. Zatímco akutní bolest signalizuje, že v těle něco není v pořádku a po odhalení příčiny končí, chronická bolest trvá dlouhodobě a je intenzivnější, než by se vzhledem k příčině očekávalo. "Někteří lékaři pacientům nevěří a často je posílají po různých odděleních, kde jim vždycky něco najdou. Ale otázkou zůstává, co je ta hlavní příčina. Simulantů je minimum a lékař by měl nemocnému věřit," uvedl na přednášce konající se v rámci Týdne mozku profesor Richard Rokyta z Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie Karlovy univerzity.
Deprese i epilepsie
U bolesti hraje důležitou roli stres, stejně jako je tomu u Alzheimerovy choroby, epilepsie, schizofrenie, psychózy nebo deprese. A právě deprese a bolest si jsou nejblíže. Pacienti trpící chronickou bolestí také mají zhruba třikrát vyšší riziko výskytu psychických onemocnění. Proto je jedním ze způsobů, jak bolest léčit, užívání antidepresiv. Ta totiž blokují takzvané NK1 receptory, které jsou depresi i bolesti společné. Některá z nich ovlivňují bolest také prostřednictvím serotoninu (moduluje chování či chuť k jídlu) a noradrenalinu (působí na motivaci či energii).
Antidepresiva však nejsou jediným ověřeným farmakem. Proti bolesti překvapivě pomáhají také antiepileptika, která užívají lidí s epilepsií. Blokují totiž iontové kanály. Osvědčil se především gabapentin, používaný u těžce léčitelné neuropatické bolesti vyskytující se až u třetiny diabetiků, a pregabalin.
K léčbě chronické bolesti se ale používají i opiáty. Co se týče těch slabých, mezi nejznámější patří Tramal, v jehož spotřebě jsou Češi dokonce první na světě. Z těch silnějších je to například morfin nebo fentanyl, které jsou často zneužívány a měly by se kvůli odstranění závislosti vysazovat pomalu. Opioidní povahy jsou také "obyčejné" endorfiny, které též zmírňují bolest a naše tělo si je vytváří samo (např. tělesnou aktivitou). "Setkal jsem se s pacientem, který měl v sobě tolik beta-endorfinu, že vůbec necítil bolest. Narodil se k ní zcela necitlivý," popisuje Rokyta. Pokud si tedy chcete bolest a její vnímání vytrénovat, začněte právě u endorfinů.
"Uznávám, že při léčbě bolesti funguje ze třiceti procent i placebo, ale jeho účinky jsou pouze krátkodobé," tvrdí Rokyta, podle nějž je vůbec nejhorší tzv. neztišitelná bolest, která je chronická a neodstranitelná. Tou trpí například pacienti, u nichž došlo k poškození talamu (část mezimozku).
Přímo do hlavy
Dlouhotrvající nepříjemné bolesti ale dokážou zahnat kromě psychofarmak, která mají vedlejší účinky v podobě závratí, spavosti či neklidu, také neuromodulační metody. Při nich dochází ke stimulaci určených části mozku, aniž by po jejím zastavení došlo k jakýmkoli následkům. Patří sem periferní nervová stimulace (blokující sodíkové kanály), míšní stimulace, hluboká mozková stimulace, stimulace mozkové motorické kůry a další metody.
Přednášky v rámci Týdne mozku, které jsou určeny především studentům středních škol, se tento týden konají v budově Akademie věd ČR a vstup je volný na základě registrace (www.tydenmozku.cz). Program nejbližších dní je následující: |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.