Mezinárodní studie
Čeští lékaři slaví světový úspěch v léčbě akutní leukemie
31.01.2014 13:31 Původní zpráva
Čeští lékaři si mohou připsat další zásadní úspěch. Podařilo se jim dokázat, že léčba dětí nemocných akutní leukemií s lepší prognózou nemusí být tak intenzivní jako u vážnějších případů, a ušetřili je tak vedlejších účinků. Učinili tak během vedení největší studie léčby akutní leukemie v historii, jejíž výsledky byly uveřejněny v americkém odborném časopise a pomáhají ke zlepšení léčby u pacientů po celém světě.
Odborníci z kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol vedli mezinárodní studii Acute Lymphoblastic Leukemia Intercontinental-BFM 2002 do roku 2007 a její dlouhodobě sledované výsledky nyní uveřejnil americký časopis Journal of Clinical Oncology. Jde o první studii v onkologii dětí i dospělých vedenou napříč kontinenty českými lékaři, publikovanou v takto prestižním časopise.
Do dlouhodobého výzkumu se zapojilo patnáct zemí (z Jižní Ameriky, Hongkongu, Balkánu a střední Evropy) a přes pět tisíc pacientů. Třicet pět českých odborníků z motolské nemocnice, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a nemocnice v Českých Budějovicích bylo ve vedoucí pozici. "Až 82 procent všech zařazených dětských pacientů žije i pět let po propuknutí nemoci," komentoval výsledky zkoušené léčby profesor Jan Starý, přednosta kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol. Toto číslo ukazuje, že se mezi většinu zachráněných pacientů dostala i skupina nejtěžších případů.
Staré léky, nová léčba
V posledních třiceti letech nebyl do počáteční léčby dětské leukemie zařazen ani jeden nový lék a pokroku je dosahováno optimalizací dávek a schémat léků, které jsou k dispozici. A právě v tomto směru čeští lékaři způsobili zásadní pokrok, za nějž obdrželi i cenu ministra zdravotnictví.
Běžně léčba spočívá v používání tzv. cytostatik, tedy léků zabíjejících nemocné buňky, a celkově probíhá ve čtyřech fázích. Studie měla prokázat, zda prodloužení a posílení třetí fáze léčby (tzv. pozdní intenzifikace) zlepší vyhlídky dětí všech rizikových skupin. To se neprokázalo, což umožňuje snížení intenzity léčby u některých pacientů. Cílem tedy bylo zlepšit prognózu dětí s vysokým rizikem posílením léčby a naopak ušetřit vedlejších účinků léčby děti s dobrou prognózou tím, že se sníží její intenzita.
Dále se srovnávaly metody časné odpovědi na léčbu ve smyslu mizení leukemických buněk z kostní dřeně a krve, což evropské a americké pracovní skupiny zjišťují velice náročnými metodami. Studie je proto porovnávala s jednodušším a levnějším hodnocením a došla k závěru, že tyto náročné metody hrají v diagnostice důležitou roli. "Sledovali jsme také využití molekulární imunologie a genetiky. Přišli jsme na to, že moderní metody jsou vedle těch klasických sice náročné, ale nenahraditelné," uvedl profesor Jan Trka, taktéž z kliniky dětské hematologie a onkologie. Na dalších výzkumech se nyní pracuje.
Od nuly k vrcholu
Akutní lymfoblastická leukemie je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u dětí. Přesto je stále poměrně vzácná - ročně jí onemocní asi sedmdesát dětí do osmnácti let věku. Proto je v rámci výzkumu tohoto onemocnění třeba mezinárodní spolupráce, díky níž každý rok do této studie přibylo tisíc nových pacientů.
Lymfoblastická leukemie sice dobře reaguje na chemoterapii, ale kolem dvaceti procent pacientů v následujících letech postihne recidiva. "Dětská hematoonkologie zaznamenala za poslední léta obrovský úspěch. Před padesáti lety šlo o stoprocentně smrtelnou nemoc, dnes zachráníme téměř devadesát procent pacientů. První dětský pacient byl vyléčen roku 1969," dodal profesor Starý. Nadějí do budoucna je podle něj například genová terapie, ale na takový pokrok si ještě nějakou dobu počkáme.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.