Pokrok
Čeští vědci pomocí DNA vakcíny bojují proti nádorům
14.01.2014 16:05 Původní zpráva
Budoucnost léčby rakoviny podle odborníků leží v imunoterapii. Vědci z Ústavu hematologie a krevní transfuze se proto zabývají imunizací proti antigenům a u myší se jim zatím úspěšně daří zastavovat nádorové bujení. Používají přitom vakcinaci DNA a od této léčby si slibují významné pokroky v onkologické léčbě lidí.
"Imunoterapie nám umožňuje využít toho, že se v nádorech vyskytují nové antigeny, kterými se nádorové buňky odlišují od buněk normálních. Imunizace proti těmto antigenům přiměje organismus, aby proti nim vyvinul sám potřebnou imunitní odpověď," říká vedoucí projektu Michal Šmahel z oddělení experimentální virologie Ústavu hematologie a krevní transfuze. Toto pracoviště je ve vývoji DNA vakcín u nás zatím nejdále.
Náš imunitní systém má schopnost rozpoznat nádorové struktury a zabíjet nádorové buňky. Pomocí antigenu tvoří protilátky a tělo tak chrání. A právě tohoto jevu vědečtí pracovníci využívají. DNA vakcinace obsahuje molekuly DNA, které nese tzv. plazmid. Ten se pomocí aplikace speciální genovou pistolí musí dostat do jádra buněk, aby vznikl potřebný antigen.
Nebolestivá aplikace se u myší provádí v oblasti břicha, u lidí na ruce. Aby se vakcína dostala přes kůži co nejhlouběji a vyvolala kýženou reakci v imunitním systému, přidávají se do miniaturních kroužků DNA zlaté kuličky a potřebný tlak pistole zajišťuje helium. Tento postup je vyzkoušený i na lidech a funguje.
Stovky týmů, desítky let
DNA vakcinace byla objevena už v roce 1990 a po celém světě proběhlo a probíhá přes 800 klinických studií, které se ji snaží zdokonalit, aby fungovala stejně efektivně jako na zvířatech i u lidí. Problém je, že nádorové buňky jsou geneticky nestabilní, tudíž u nich může docházet k proměně, a unikají tak zásahu naší obranyschopnosti.
Vakcinace tedy zatím na trhu není lidem prodávána a je potřeba ještě mnoho zkoumání, aby k tomu došlo. "Nádorové buňky se během vývoje nádoru mění, což brání efektivní léčbě u lidí. A právě to chceme narušit," vysvětluje doktor Šmahel.
Leukémie i infekce
DNA vakcíny nacházejí uplatnění při chemoterapii, radioterapii, chirurgii, cílené terapii apod. U některých pacientů dochází k úplnému vyléčení, jiní mají tu smůlu, že se nádorové kmenové buňky po letech kvůli různým mutacím a změnám probudí. Jsou totiž odolné a představují tak obrovský problém. V těchto situacích by proto mohla zabrat právě speciální vakcína.
"Důkazy, že to může fungovat a úspěšnou imunoterapií lze zabít i odolné nádorové buňky, vidíme u henatoonkologických onemocnění už dnes," potvrzuje Šmahel a pro příklad uvádí transplantaci kostní dřeně či podávání léčebného proteinu (interferonu alfa) pacientům trpícím chronickou myeloidní leukémií. Obecně se vakcíny nejčastěji používají na infekční onemocnění. Podle profesora Jana Dyra, náměstka pro vědu a výzkum, se Ústav hematologie a krevní transfuze ročně věnuje zhruba třiceti projektům pro budoucnost medicíny.
Pražský tým také vytváří speciální chimérické geny, s jejichž pomocí neútočí pouze na samotné nádorové buňky, ale i na ty okolní, které rakovinové bujení podporují.
DNA vakcíny se dnes běžně používají u zvířat, komerčně dostupné jsou pro ně již tři druhy. První působí proti západonilské horečce u koní a ukázalo se, že úspěšně bojuje s touto nemocí i v lidském organismu. Druhá vakcína je zaměřena na virus způsobující nekrózu u lososovitých ryb a třetí pro změnu zbavuje melanomů psí mazlíčky. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.