Pitný režim
Dehydratace snižuje výkon mozku a vede k chybám

Dehydratace nastupuje velmi brzy po začátku fyzické aktivity a ženy jsou na ni citlivější než muži, i když necítí pocit žízně. Nedostatek vody v těle vede ke zpomalení reakční činnosti, poruše soustředění, a zvyšuje tak riziko chybování, potvrzují nové studie.

Dehydratace je stav, kdy naše tělo nemá dostatek vody, tedy když výdej tekutin převyšuje nad jejich příjmem. Vážná situace nastává, pokud ztráta tekutin překračuje pět procent, což může vést až k deliriu nebo dokonce smrti. Podle několika studií dehydratace ovlivňuje také naše poznávací schopnosti. Ohroženy přitom nejsou pouze rizikové skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy či senioři, ale také mladí lidé.

Málo pozornosti

"Studie, které se doposud vlivem odvodnění na náš mozek zabývaly, došly k závěru, že nejvíce se nedostatek tekutin v těle projevuje u úkolů vyžadujících naši pozornost, krátkodobou paměť a psychomotorické schopnosti. Oproti tomu dlouhodobá či pracovní paměť a funkční schopnosti jsou tohoto negativního jevu více ušetřeny," říká doktorka Ana Adanová z katedry psychiatrie a klinické psychobiologie Barcelonské univerzity.

Jedna z prvních studií, která negativní účinky dehydratace na náš mozek prokazovala, vznikla na univerzitě v Melbourne pod vedením doktora Michaela Farrella v roce 2008. Pomocí pozitronové emisní tomografie tehdy vědci podle magazínu PNAS Národní akademie Spojených států amerických ukázali, že při dehydrataci dochází především u starších lidí ke změnám v mozku, konkrétně v centrech kontrolujících motoriku či schopnost řešit problémy a plánovat.

Ženy jsou citlivější

Vědci z univerzity v Connecticutu loni provedli výzkum, který se zaměřil na sledování mužů a žen během fyzické zátěže. Dobrovolníci museli třikrát po čtyřiceti minutách cvičit na rotopedu a běžícím pásu, přičemž pouze jedna skupina z nich pila doporučené množství tekutin. Během přestávek potom 26 mužů a 25 žen podstoupilo testy pozornosti, emocí a dalších ukazatelů.

"Obě skupiny sice měly stejný výdej energie, ale příjem tekutin nikoli. U dehydrovaných lidí se objevily chyby v soustředění, vyšší tělesná teplota i klidový tlak. Především se tímto výzkumem prokázalo to, co se zatím jen předpokládalo - ženy jsou na pokles vody citlivější než muži, a to i když nemají žízeň," prohlásil koncem září vedoucí studie Lawrence Armstrong na 20. mezinárodním kongresu o výživě v Granadě. Tato zjištění se potvrdila i v praxi. Na základních školách v USA, Německu a Británii se propagace dodržování pitného režimu během školního dne vyplatila a děti údajně podávaly lepší výkony.

Odvodnění organismu má také neblahý dopad na naše sportovní výkony. Podle doktora Jasona Kai Wei Leeho z DSO National Laboratories v Singapuru bychom měli vypít už čtyři hodiny před cvičením čtyři decilitry tekutin a každých patnáct minut potom decilitry dva.

I káva se počítá

"Říká se, že průměrný denní příjem tekutin by měl být dva litry, ale do toho se počítá i konzumace polévek, zeleniny a podobně. Proto nám stačí získat asi 1,2 litru pitelné tekutiny. Také se ukázalo, že při pravidelném přísunu kávy nedochází k dehydrataci. Vypijeme-li pět káv denně, třicet procent tekutin z kávy se počítá," říká Pavel Suchánek, odborník na zdravou výživu z Institutu klinické a experimentální medicíny Praha.

Evropský institut hydratace uvádí, že se lidé vyrovnávají se ztrátami tekutin lépe v delším časovém období než krátkém. Seniorům nad 85 let podle údajů institutu hrozí až šestinásobné nebezpečí hospitalizace kvůli dehydrataci. Staří lidé totiž pijí málo, ztrácejí více tekutin skrze moč a nezakládají si tolik na jídle, které je důležitým zdrojem tekutin. Hrozí jim proto ledvinové kameny, infekce močových cest, problémy se zuby a další komplikace.