Dálný východ je oblíbenou destinací mnoha turistů. I když se nechávají očkovat proti mnoha exotickým chorobám, často opominou japonskou encefalitidu, která může mít pro člověka fatální následky a nezřídka končí smrtí, upozorňuje profesor Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.
Japonská encefalitida je infekční onemocnění typické pro jihovýchodní Asii, a tedy i pro turisty oblíbené Thajsko či Indii, Indonésii, Nepál, Koreu nebo Čínu. Jejím původcem je vir stejného rodu jako nám známé klíšťové encefalitidy nebo žluté zimnice a přenašečem je komár rodu Culex. Nejrizikovějšími oblastmi jsou proto venkovská rýžová pole v období dešťů.
I když se nemoc nevyskytuje o poznání častěji než ostatní exotické choroby (v Asii je ročně hlášeno kolem 50 tisíc případů japonské encefalitidy), pro člověka je velice riziková. Často totiž zanechává trvalé neurologické následky a nezřídka končí i smrtí. "Asi čtvrtina případů japonské encefalitidy je smrtelná a až v polovině případů se objevují neuropsychické následky. Infekce v prvním nebo druhém trimestru těhotenství může zapříčinit potrat," varuje Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny.
Obrna i smrt
Vir se do lidské krve může dostat i jediným bodnutím komára, jenž předtím parazitoval na prasatech či vodních ptácích, kteří jsou zdroji této infekce. Inkubační doba je čtyři až 16 dní a poté se u postiženého začnou objevovat vysoké horečky, zvracení a bolesti břicha. U poloviny případů dochází k rozvoji deliria, křečí i vážných duševních poruch.
Nejrizikovějšími skupinami jsou děti do deseti let a lidé nad 65 let, u kterých nemoc často končí smrtí. U ostatních nakažených dochází k doživotnímu neurologickému postižení jako poruše intelektu nebo obrně.
Podle Berana bylo v období 1973-2012 celosvětově pozorováno 70 případů japonské encefalitidy, z čehož 26 nakažených zemřelo. Polovina z turistů přitom byli běžní cestovatelé, kteří se nevydávali mimo civilizaci.
Prevence
Podle doktora Tomase Jelinka z Berlínského centra pro cestování a tropické lékařství je v Asii preventivní očkování proti japonské encefalitidě zcela běžné. V Japonsku očkují děti již od 60. let 19. století a nyní země nehlásí žádné případy. V České republice je v současnosti očkování proti této chorobě doporučené a případné přeočkování je třeba podstoupit za jeden až dva roky. Očkovat se mohou i děti od dvou měsíců.
Podle Berana je preventivní očkování před cestou do exotických končin jedním z nejbezpečnějších a nejefektivnějších způsobů, jak se bránit nejen proti japonské encefalitidě, ale také proti dalším exotickým chorobám jako virová hepatitida, žloutenka nebo břišní tyfus.. Jako exemplární varovný příklad podle něj může sloužit případ 256 německých turistů, kteří před časem onemocněli žloutenkou typu A při pobytu v pětihvězdičkovém hotelu v Egyptě.
