Kostní dřeň
Hematoonkologie sbírá úspěchy, ale registry trápí finance
01.01.2014 07:19 Původní zpráva
Za poslední desetiletí podle odborníků málokterý lékařský obor zaznamenal takový pokrok jako hematoonkologie. Péče o pacienty trpící těžkými poruchami imunity, vrozenými poruchami látkové přeměny, aplastickou anémií nebo leukémií se výrazně zlepšila. Dobrovolníků pro dárcovství krvetvorných buněk přibylo a daří se zachránit většinu dětí s leukémií. "Program nepříbuzenských transplantací kostní dřeně je u nás v celoevropském měřítku na nadprůměrné úrovni a v rámci postkomunistických zemí nejrozvinutější," tvrdí lékař Pavel Jindra.
Karla Hašková z Františkových Lázní pracovala jako servírka a věnovala se i modelingu. Nenapadlo by ji, že na prahu dvacítky bude muset bojovat o život. "Jednoho dne jsem si všimla, že se mi na rukou a nohou dělají pořád modřiny. Sice vzápětí zmizí, ale hned je nahradí další. Jenže k tomu jsem začala cítit strašnou únavu. Takovou, že jsem nemohla vyjít schody do prvního patra! Ale k doktorovi jsem nešla, myslela jsem si, že to nic není. Pak jsem ale zničehonic přestala vidět na jedno oko. A to už jsem k lékaři mazala," vypráví Karla.
Na očním oddělení v chebské nemocnici jí tehdy řekli, že za vším stojí obrovské snížení počtu červených krvinek. Pak následoval převoz do fakultní nemocnice v Plzni, kde na hematoonkologii poprvé uslyšela diagnózu s názvem aplastická anémie. "Zpočátku jsem nevěřila, že to je se mnou vážné. Jednou za měsíc jsem jela do Plzně na transfuzi, mezitím jsem si žila po svém. Jenže postupně se můj zdravotní stav zhoršoval. Lékaři mě připravovali na to, že přijde den, kdy nezbude už nic jiného, než mému organismu pomoct transplantací kostní dřeně," pokračuje.
Pracovníkům Českého národního registru dárců dřeně se díky mezinárodní provázanosti nakonec podařilo najít vhodného dárce, a to až v dalekém Coloradu. Dnes se Karla cítí velmi dobře. "Jezdím na pravidelné kontroly a výsledky jsou naštěstí výborné. Vdala jsem se, ale děti nemám. Kvůli té nemoci. Ale člověk nemůže mít v životě všechno - beru to jako fakt a netrápím se tím," končí svůj příběh zachráněná pacientka.
Od nedůvěry k uznání
Podobných případů je mnohem víc a transplantaci potřebují tisíce dětí a dospělých. Přesně před rokem bylo celosvětově provedeno milion transplantací krvetvorných buněk (neboli transplantací kostní dřeně). Ještě před několika lety byla přitom tato prověřená procedura vnímána spíše jako výjimečná, až experimentální. Česko má šest transplantačních center, v nichž se ročně provádí 200 až 300 transplantací (z toho asi 75-80 procent od nepříbuzných dárců), což je v porovnání k počtu obyvatel stejně jako v Rakousku, Švýcarsku či Velké Británii - tedy nejvíce ze států střední a východní Evropy. To však neznamená, že není potřeba více registrovaných dobrovolníků, naopak.
"Jednou z příčin tohoto úspěchu je fungující systém registrů nepříbuzných dárců, neboť je prokázáno, že bez funkčních registrů nepříbuzných dárců se nemůže plnohodnotně rozvíjet ani program transplantací krvetvorných buněk, protože pacienti jsou odkázáni na cizí dárce a to je ekonomicky náročnější (příkladů je celá řada, např. Slovensko, Bulharsko, Maďarsko)," tvrdí vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně Pavel Jindra.
Příští týden navíc Český národní registr dárců dřeně oslaví kulaté výročí, k 7. lednu bude odebrána kostní dřeň pětistému dárci.
Miliony šancí
Česká transplantační centra mají v současnosti k dispozici více než 63 tisíc českých dárců ve dvou registrech (Český národní registr dárců dřeně se sídlem v Plzni a Český registr dárců krvetvorných buněk se sídlem v Praze). Pokud se dárce nenalezne zde, přicházejí na řadu i zahraniční databáze o 21 milionech dárců. "Aktuálně je pro zhruba 20 až 30 procent českých pacientů nalezen národní dárce, zbytek nepříbuzenských transplantací zajišťují dárci ze zahraničních registrů," pokračuje Jindra. Ten však spatřuje do budoucna problém ve financování.
"Nová úhradová vyhláška a restriktivní opatření ze strany plátců mají na činnost registrů negativní vliv. K registrům je přistupováno jako ke komerčním molekulárně-genetickým laboratořím a nikoliv jako k subjektům zabezpečujícím celorepublikově program nepříbuzenských transplantací krvetvorných buněk. Stejně jako komerčním laboratořím je jim výrazně snižována úhrada za provedená vyšetření, což se samozřejmě negativně ovlivňuje prostředky, které je možné vynaložit na rozšíření registru a zkvalitnění vyšetření jeho dárců," upozorňuje Jindra.
Jak se transplantace kostní dřeně provádí? |
Existují dva způsoby. Nejčastěji se dárci v narkóze odsaje jehlami z dutiny pánevní kosti tzv. krvetvorné buňky, které se podají nemocnému naprosto jednoduše jako kterákoli jiná transfúze. Krvetvorné buňky samy krevní cestou "zaplavou" do kostí, kde se zachytí, rostou, množí se a v průběhu určité doby obnoví tvorbu zdravých krvinek i dříve ztracenou obranyschopnost těla proti infekcím a škodlivinám. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.