Počet úmrtí stoupá
Lékaři se bojí odolné formy tuberkulózy, léčba je náročná
25.03.2014 07:45
Každý rok v Česku tuberkulózou onemocní na šest stovek lidí, průměrně ve čtyřech případech jde o děti. Nemoc, která většinou napadá dýchací ústrojí, si loni vyžádala téměř čtyřicet obětí. V současnosti se pracuje na vývoji modernějších diagnostických metod a léků. Odborníci se přitom většinou shodnou na tom, že očkování má cenu jen u rizikových dětí a je třeba bránit rozšíření nebezpečných forem TBC odolných vůči lékům.
Na světě je tuberkulózními bacily infikována třetina lidstva a 1,3 milionu lidí ročně této nákaze podlehne. V našich podmínkách se TBC objevuje převážně u narkomanů, HIV pozitivních, bezdomovců, přistěhovalců či slabších sociálních skupin a její výskyt je oproti ostatním státům nízký.
Ročně se v Česku nakazí kolem šesti set jedinců. Patnáct procent všech nemocných tvoří přistěhovalci, nejčastěji ze zemí bývalého Sovětského svazu. "O tuberkulóze stále platí, že je převážně nemocí chudých, válek, hladomoru a bídy v rozvojovém světě," uvedla primářka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Vašáková.
"Základem úspěchu je prevence, včasná diagnostika, léčba a v neposlední řadě izolace. To vše je u nás dodrženo a možné rizikové skupiny jsou pravidelně kontrolovány. Přesto je třeba situaci nepodceňovat. Je stále obtížnější udržovat dostupnost léků, očkovacích vakcín a diagnostických testů," varuje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vítězslav Kolek.
Přestože počet nakažených tuberkulózou klesá, paradoxně stoupá počet úmrtí na tuto nemoc. "Loni TBC podlehlo 36 lidí, což je nárůst od minulého roku. Důvody zatím nejsou známy a hodláme je zjistit," popsal situaci vedoucí národní jednotky dohledu nad TBC v Nemocnici Na Bulovce Jiří Wallenfels. Není však důvod k obavám - situace je u nás stabilizovaná, nemocných meziročně ubývá zhruba o sedm procent a tuberkulóza je v podstatě vzácným onemocněním.
Odolný strašák
Starost však lékařům dělá takzvaná multirezistentní forma nemoci, která nereaguje na léky. Na celém světě jí trpí jeden a půl milionu lidí, u nás jsou v současné době známi pouze tři pacienti, z toho pouze jeden české národnosti. "Náklady na léčbu rezistentní formy jsou daleko vyšší než na léčbu tuberkulózy citlivé na léky. Medikamenty pro nemocné jsou velmi drahé a musí se dovážet. Léčba pacienta vyjde na statisíce korun. Často jde o nepojištěné nemocné ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří jsou léčeni na náklady ČR," vysvětluje Vašáková.
Základem léčby jsou podle ní přísná hygienická a protiepidemická opatření. V zahraničí ale naštěstí vyvinuli nová antituberkulotika, která úspěšně bojují s rezistencí nemoci, a dokážou ji léčit. Jejich dovoz je však drahý a musí být objednán přímo na jméno pacienta.
Největší pokrok ale v poslední době nastal v diagnostice - citlivější krevní imunologické testy navíc pomáhají odhalit také tzv. latentní tuberkulózu. Ta se navenek neprojevuje a čeká na svou příležitost. Ve viditelných příznacích totiž infekci zabraňuje sám imunitní systém a děje se tak zhruba v pěti až deseti procentech případů.
Pozor na vakcínu
Jednou z možností prevence je také očkování BCG vakcínou. Od něho se však ve vyspělých zemí upustilo. "Vakcína vůbec nemusí před nemocí ochránit a může mít závažné vedlejší účinky. Očkuje se pouze v případě, kdy bylo dítě vystaveno riziku nakažení," popisuje situaci místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. Riziko nákazy navíc není příliš vysoké. "Doporučení říká, že rizikový je například úzký kontakt s nakaženým v uzavřené místnosti po dobu alespoň osmi hodin," tvrdí lékař Stanislav Kos, ředitel Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí Janov.
Tuberkulóza neboli TBC je infekční onemocnění způsobené bakterií Mycobacterium tuberculosis komplex. Nejčastěji zasahuje plíce, ledviny nebo také mozkové obaly a dokonce i kosti. Nemoc se běžně projevuje v podobě tuberkulózních uzlíků v postižených tkáních. Doprovodné projevy se liší podle formy onemocnění, nejčastější je však tuberkulóza plic. Je spojena s celkovým vyčerpáním organismu - zvýšenými teplotami, hubnutím, nočním pocením, dráždivým nutkavým kašlem a někdy vykašláváním krve. Právě ve vykašlané krvi je velké množství bakterií, což zvyšuje riziko přenosu kapénkové infekce. Diagnóza se určuje mikrobiologickým a rentgenovým vyšetřením. Léčba je kombinovaná, ideálně postavená na čtyřech lécích. Nejohroženější jsou jedinci nad 65let věku, cukrovkáři, lidé se selhávajícími ledvinami, špatnou imunitou apod. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.