Důkaz z praxe
Lidi, kteří pracují s chemikáliemi, čeká horší paměť i myšlení
13.05.2014 16:00 Původní zpráva
Lidé, kteří pracují s barvami, lepidly či rozpouštědly, jsou v ohrožení. Nový výzkum prokázal, že jim v důchodovém věku hrozí zhoršení paměti a myšlení. Tento proces trvá desetiletí a pak si vybírá svou daň, varují vědci.
"Naše zjištění jsou velmi důležitá, protože ke kontaktu s různými rozpouštědly dochází v pracovním prostředí často, neméně i v rozvinutých zemích. Rozpouštědla představují skutečné riziko pro kognitivní schopnosti lidí, kteří s nimi pracují," potvrdila pro vědecký magazín Neurology vedoucí studie Erika Sabbathová z Harvardovy univerzity.
Výzkum se zaměřil na více než dva tisíce důchodců, kteří léta pracovali v jedné francouzské energetické společnosti. Vědci zkoumali, jaké následky u nich měla práce s chlorovanými rozpouštědly, rozpouštědly rafinovanými z ropy a benzenem. Snažili se zjistit, kdy s těmito látkami přišli naposledy do kontaktu a jakému množství byli za celý život vystaveni.
Například benzen se používá při výrobě plastů, gumy, barviv, detergentů a dalších syntetických materiálů. V případě chlorovaných rozpouštědel jde o čistící roztoky, čističe motorů, odbarvovače a odmašťovače. Ropná rozpouštědla najdeme v lepidlech na koberce, lacích na nábytek, barvách či nátěrech. Šestadvacet procent z dotazovaných lidí pracovalo s benzenem, 33 procent z nich přišlo do kontaktu s chlorovanými rozpouštědly a čtvrtina s těmi ropnými.
Neviditelné riziko
Dobrovolníci prošli celkem osmi testy paměti a myšlení v průběhu deseti let od doby, kdy nastoupili do důchodu (zhruba v 66 letech). Více než polovina (59 procent) sledovaných jedinců vykázala postupně zhoršení v jednom až třech testech, 23 procent z nich ve čtyřech a více a pouze v osmnácti procentech případů žádné zhoršení zaznamenáno nebylo. U každého se navíc hodnotily individuální okolnosti - kdy naposledy došlo ke kontaktu s chemikáliemi, jak dlouho s těmito látkami pracovali a v jaké míře.
Výsledky odhalily, že jedinci, kteří pracovali s látkami dlouho a z práce odešli teprve nedávno, byli v mnohem větším ohrožení zhoršením paměti a myšlení. Měli například o 65 procent větší šanci, že se výsledky jejich testů budou zhoršovat, než ti, kteří s rozpouštědly do kontaktu nepřišli. V potaz se přitom braly i jiné okolnosti, jako např. vliv kouření, konzumace alkoholu či vzdělání.
Nezáleželo ani na časovém období, které od posledního styku s chemikáliemi uběhlo. "Stejné kognitivní problémy jsme zaznamenali i u lidí, kteří s těmito látkami pracovali dávno předtím, třeba před padesáti lety od začátku testování. Vůbec tedy nezáleželo na době, která mezitím uplynula, a následky byly stejné," dodala Sabbathová, která doufá, že by její zjištění mohlo vést ke změně pracovních podmínek.
Mozek i plíce
Rizika práce se zdraví škodlivými látkami je spojována především s nemocemi dýchací soustavy, např. chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) neboli dlouhodobým zánětlivým onemocněním způsobeným vdechováním škodlivých látek. Průměrný český zaměstnanec odpracuje přibližně 1936 hodin za rok, a přestože se dnes věnuje pracovním podmínkám více péče než v minulosti, stále existují profese, které mají na dýchací soustavu člověka nebezpečný vliv. Patří sem právě dělnické profes přicházející do kontaktu s barvami, plasty apod. či pracovníci úklidových služeb (prach, čisticí a dezinfekční prostředky, chlor).
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.