Nadužívání léků
Máte průjem nebo plíseň? Co všechno způsobují antibiotika

Stále častěji se odborná veřejnost zmiňuje o odolnosti lidského organismu vůči některým druhům antibiotik. Jejich nadměrné užívání může negativně ovlivnit imunitu. Podle některých údajů je přitom až polovina antibiotik, která předepíšou čeští lékaři, ordinována nesprávně či dokonce zbytečně. To se projevuje v první řadě na zdraví pacientů, ale také na státní pokladně. Stát kvůli tomu ročně tratí prý dokonce miliardu korun.

"Zejména u virových infekcí dýchacích cest, které budou většinu nás s příchodem zimního počasí trápit, ať už hovoříme o rýmě, nebo nachlazení, jsou antibiotika zcela neúčinná. Stejně tak se třeba dětské záněty středního ucha vyřeší ve většině případů samy a antibiotika jsou zbytečná. Jejich opakované nasazení vážně narušuje rovnováhu imunitního systému. Zničí nejenom bakterie způsobující infekci, ale zlikvidují i přirozené obyvatele tlustého střeva," tvrdí náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák.

Pozor na širokospektrá antibiotika

Otázka vlivu antibiotik na náš imunitní systém je velmi komplikovaná. "Antibiotik je dlouhá řada a především imunitní systém je nesmírně komplexní, skládá se z mnoha složek a různé látky (třeba antibiotika) mohou mít na jednu složku vliv stimulační, na druhou tlumivý. Není proto možno jednoznačně mluvit o nějakém generalizovaném neblahém ovlivňování imunity jako orgánu lidského těla. Samozřejmě platí, že jakákoliv cizorodá látka může mít za určitých okolností toxický vliv na buňky těla, včetně buněk imunitního systému," řekl TÝDNU profesor Jiří Litzman, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

"Určitě ale platí, že antibiotika jednoznačně zasahují do složek účastnících se naší obranyschopnosti, například mají ve většině případů neblahý vliv na naši fyziologickou bakteriální flóru, která svou existencí brání pomnožení choroboplodných mikrobů. Její porušení je vždy uvolněním místa pro takové mikroby, které by se za normálních okolností nemohly uplatnit. Asi nejznámějším příkladem jsou průjmy nebo plísňová onemocnění po některých antibiotikách. Z tohoto pohledu jsou samozřejmě nejnebezpečnější širokospektrá antibiotika jako tetracykliny nebo širokospektré peniciliny," pokračuje Litzman.

Riziko alergie

Ne nepodstatným nebezpečím při podání antibiotik je samozřejmě i možnost rozvoje alergie na konkrétní antibiotikum, což v budoucnu může znemožnit podání někdy i životně nutného antibiotika takto alergickému pacientovi. "Víme také, že imunitní systém potřebuje stimulaci cizorodými látkami a nedostatečná stimulace takovými látkami (například při příliš časném podávání antibiotik zejména v časném dětství) je dávána do souvislosti s nárůstem počtu alergií v naší populaci," dodává.

Pokud léky proti bakteriálním infekcím od lékaře dostaneme, je důležité je užívat dle pokynů lékaře, tedy doporučeným způsobem v určitém čase. Také je třeba dodržovat klidový režim a další opatření doporučená odborníkem. Ideálním řešením je samozřejmě onemocněním předcházet, žít zdravě, odpočívat a vyhýbat se možným zdrojům nákazy.

"Bohužel, stále se setkáváme s případy, kdy lékař naordinuje antibiotika i u virového zánětu. To je samozřejmě velká chyba. Ale někdy jsou částečně vinni i sami pacienti, kteří po lékařích antibiotika často urputně požadují," upozorňuje Polák.