Zajímavosti
Nemoci, o nichž jste si mysleli, že už dávno neexistují

O některých závažných onemocněních dnes panuje představa, že dávno vymizela a populaci už neohrožují. Riziko je však větší, než by se mohlo zdát a výskyt moru či lepry není zanedbatelný. Vybrali jsme pro vás pár onemocnění, s nimiž se lékaři ještě stále v praxi setkávají, Česko v některých případech nevyjímaje.

Černá smrt

Doby, kdy morové epidemie představovaly jednu z nejhorších katastrof středověké Evropy, už naštěstí pominuly. Přesto se na území Severní i Jižní Ameriky a Afriky zákeřná nemoc v ojedinělých případech vyskytuje. Kousne-li člověka infikovaná krysí blecha, bakterie způsobující mor se dostává do rány a dochází k infekci šířící se do mízních uzlin, které dostávají černou barvu. Během následujících hodin se pak vesele šíří do plic, jater a sleziny a na řadu přichází zápal plic. Trombóza a léze po celém těle jsou završením utrpení. Neléčená kapénková infekce má až 90procentní úmrtnost. U nás se pravý mor začal objevovat ve 14. století, od roku 1716 už o něm není zmínka.

Lepra

Dalším středověkým strašákem byla lepra, málokdo však ví, že je i v současnosti každý rok hlášeno 500 až 700 tisíc nových případů. Inkubační doba choroby, při níž odpadává kůže z těla, je jeden rok až osm let. Lepra je léčitelná, ale neexistuje na ni žádná vakcína. Odhaduje se, že jí v současné době trpí téměř jedenáct miliónů lidí ve střední Africe a jihovýchodní Asii, známé jsou ale i případy ze Španělska nebo Rumunska. V Rumunsku se vyskytuje minimálně od 50. let, což Ceauşescův režim tajil. Zdrojem nákazy jsou rozpadlé vředy, stolice nemocného nebo nosní hlen. Zajímavé je, že leprou se kromě lidí můžou nakazit už jen pásovci, šimpanzi, mangabej a makak.

Cholera

Úporný průjem v krátkých intervalech, křeče v břiše a dávivé zvracení, to jsou typické projevy cholery. Nemocný tak může ztratit až třetinu své tělesné hmotnosti během několika hodin. Současná pandemie začala roku 1961 v Indonésii a rozvinula se do chudých hustě obydlených oblastí. Před dvěma lety bylo zaznamenáno téměř šest set tisíc případů v 58 zemích. Předpokládá se ale, že skutečný počet nemocných se pohybuje v řádech milionů.

Mezi další nebezpečné nemoci, které jsou však ve světě zcela vymýceny, patřily např. pravé neštovice nebo horečka omladnic. Pravé neštovice byly roku 1979 prohlášeny za zcela vymýcené, ve druhém případě úmrtí rodiček zamezily znalosti lékaře Ignáce Filipa Semmelweise, který v polovině 19. století nutil mediky, aby si před tím, než šli k porodům, myli ruce. Nikomu jinému v té době ještě nedocházelo, že není vhodné jít neumytý z pitevny rovnou na sál.

Nebezpečí v Česku

Zdálo by se, že Česku se nemoci, které dříve běžně zabíjely, vyhýbají, ale opak je pravdou. Mezi hlavní strašáky z dob minulých stále patří černý kašel a tuberkulóza. Loni bylo v ČR
zaznamenáno 738 případů výskytu černého kašle, tedy více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Nejvíce nemocných a hospitalizovaných je dlouhodobě registrováno u dětí a dospívajících do dvaceti let věku. "Dospělý člověk obvykle prodělá mírnou formu černého kašle průměrně 2,6krát za život," tvrdí epidemioložka Kateřina Fabiánová. Co se týče tuberkulózy, Česko se řadí k zemím nejméně zasaženým. Přesto bylo loni hlášeno 611 nových onemocnění.