Nestěhujte se k letišti, naroste vám břicho

Zdraví
10. 5. 2014 18:30
Hluk letiště má podle švédských vědců vliv na tělesnou konstituci (ilustrační foto).
Hluk letiště má podle švédských vědců vliv na tělesnou konstituci (ilustrační foto).

Jste to, co jíte. Ale záleží i na tom, kde bydlíte. Švédská studie poukázala na to, že lidé bydlící blízko letiště mívají větší břicha. Může za to hluk, který vyvolává nadměrnou produkci stresových hormonů.

"Jste-li hodně vystaveni hluku, znamená to nárůst o šest centimetrů v pase oproti žádnému hluku," řekla televizi SVT Charlotta Erikssonová, vedoucí výzkumného týmu lékařské univerzity Institut Karolinska.

Badatelé sledovali přes pět tisíc lidí žijících v různé vzdálenosti od letiště Stockholm-Arlanda, samozřejmě brali v potaz jejich životní styl jako třeba kouření.

Na hluk, jako třeba ten od letadel, tělo reaguje zvýšenou produkcí hormonu kortizol. Ten má vliv na celou řadu metabolických procesů, mimo jiné podporuje ukládání tuků na břiše, na krku a v obličeji. Další nepříznivé účinky jeho zvýšené hladiny jsou třeba ztráta svalové hmoty, vředy či strie kůže, zadržování vody a sodíku v těle, ale i psychické potíže.

"Dlouhodobé vystavení hluku letadel může být spojeno s metabolickými výstupy, zejména se zvětšením obvodu pasu," uzavírá studie. Neznamená to ale celkovou obezitu, hodnota BMI u letištních sousedů v průměru nebyla vyšší. Stejně tak vědci neviděli souvislost hluku s cukrovkou II. typu nebo spánkovými poruchami.

Erikssonová se vlivu hluku na zdraví věnuje dlouhodobě - ostatně desítky milionů Evropanů žijí v prostředí hlasitějším než 55 decibelů, doporučovaných Světovou zdravotnickou organizací. "Studie dětí naznačují, že hluk dopravy, zejména z letadel, může narušit porozumění textu, zhoršit paměť i motivaci," vypočítává Erikssonová další neblahé důsledky života v rušných metropolích. "Jelikož je sluchové ústrojí přímo spojeno se sympatickým nervovým systémem a se soustavou žláz s vnitřní sekrecí, hluk může vyvolávat stresovou reakci a ovlivňovat řadu fyziologických, metabolických a imunologických procesů. Předchozí epidemiologické studie upozorňují na nepříznivé důsledky dlouhodobého vystavení hluku z dopravy na kardiovaskulární soustavu, například může zvyšovat riziko hypertenze a infarktu myokardu."

Autor: - mav -Foto: Vostárek Josef

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ