Rozšiřující se nemoc
Potravinová alergie ohrožuje ročně tisíce Čechů

Potravinová alergie ohrozí na životě ročně až pět tisíc Češek a Čechů, zhruba deset jich na šokovou reakci zemře. Před 20 lety potravinová alergie prakticky neexistovala, v současnosti jí v Česku trpí až osm procent kojenců, čtyři procenta dětí a dospívajících a tři procenta dospělých, zdůraznil dnes Martin Fuchs z České společnosti alergologie a klinické imunologie. Nemoc, kterou ve světě trpí 250 milionů lidí, je tématem právě probíhajícího Světového týdne alergie.

"Potravinová alergie je nejčastější příčinou a spouštěčem alergického šoku," doplnil přední český alergolog profesor Václav Špičák. Obtíž se projevuje kopřivkou, otoky či ekzémem, zvracením, průjmy a bolestí břicha a může způsobit i dýchací obtíže, jako jsou rýma a astma.

Růst počtu potravinových alergií za posledních 20 let přičítá Špičák změně jídelníčku. Lidé jedí potraviny, které dřív nejedli. Větší počty alergiků mezi dětmi vysvětluje tím, že u části dětí přejde potravinová alergie v jinou obtíž, třeba alergickou rýmu či astma. Navíc tělo se u některých dětí dokáže správné reakci na alergeny "naučit", takže obtíž zcela ustane.

Potravinovou alergií jsou postiženy děti nejvíc v prvních letech života. Nejčastěji u nich reakci vyvolá kravské mléko, vejce, sója, pšeničná mouka a arašídy. Do tří let věku mají šanci, že si tělo s alergeny poradí a alergie se nevyvine. I proto by měly tyto potraviny děti dostávat. Naopak by podle Špičáka děti neměly být vystavovány cigaretovému kouři, a to ani před narozením. Až 40 procent kuřaček kouří v těhotenství, pokud kouří i jejich matky, mluví se o syndromu kuřácké babičky, řekl profesor. "U plodu se ještě před narozením změní vlastnosti genů, které jsou rizikové pro vznik astmatu," varoval.

U dospělých jsou hlavními alergeny stromové ořechy, arašídy, ryby, sója, sezam, mák a celer. Častá je zkřížená alergie - u pylového alergika mohou obtíž vyvolat například rajčata.
Základem je vyhnout se příčině obtíží, odhalit ji ale bývá obtížné, jsou nutná specializovaná vyšetření. Ani pak nemá podle obou lékařů alergik vyhráno - například sezam je téměř v každém pečivu. I pokud tam viditelně není, mohou tam být jeho stopy, protože všechno pečivo se vyrábí v jednom areálu. Problém bývá třeba se zmrzlinou, nikdo neví, co v ní je.

Evropská unie řeší problém s potravinovou alergií tím, že dala pravidla pro značení potravin a nápojů. Na seznamu je 14 skupin, například korýši, vejce, ryby, celer či měkkýši. Jsou tam i sulfity, pro alergika jsou tedy rizikové i sušené plody či víno, které se sířením upravují.