Prahu a Brno dusí ultrajemný prach. Lidem jde o zdraví

 V Praze a Brně bylo naměřeno významně vyšší znečištění ultrajemným prachem než ve srovnatelných lokalitách v Berlíně a Kodani. Jde o tak velké znečištění, že může vážně ohrožovat zdraví a podílet se na vzniku závažných onemocnění. Ukazují to výsledky měření ultrajemných prachových částic, které na pozvání dánského velvyslanectví a Centra pro životní prostředí a zdraví provedl v Česku expert Dánské ekologické rady Kaare Press-Kristensen.

Dánský odborník doporučil Praze, která má jako první město v Česku mít nízkoemisní zónu, aby ji zavedla dostatečně velkou. Jde o oblast, do které nebudou moci vjíždět auta způsobující větší znečištění. Aby zóna situaci opravdu zlepšila, měla by se podle něj zajistit efektivní kontrola dodržování pravidel a neměla by se znehodnotit příliš velkým počtem výjimek.

"Dalším vhodným a v Dánsku osvědčeným nástrojem pro čistší ovzduší je zavádění prachových filtrů u vozidel s dieselovým motorem, například u autobusů nebo nákladních vozidel," uvedl. Velké znečištění bylo naměřeno také v Bratislavě před centrálním autobusovým nádražím.

Podle Miroslava Šuty z CpŽPZ neplní Praha limity ani doporučené hodnoty, které loni doporučila zpřísnit Světová zdravotnická organizace (WHO). "Měřili jsme velice jemné prachové částice, které jsou zhruba pětsetkrát až tisíckrát menší, než je průměr lidského vlasu. Vznikají typicky ve spalovacích motorech automobilů a jejich významným zdrojem ve městech jsou vozidla s dieselovými motory," uvedl Šuta.

Prachové částice PM0,1 jsou schopny prostupovat v plicních sklípcích do krve, kde poškozují stěny cév a mohou vést například k infarktu a mozkové mrtvici. Měření počtu ultrajemných prachových částic a stanovení limitů pro ně doporučila nově zavést WHO. Jako jedno z řešení vidí odborníci posílení městské cyklistiky. Příkladem je Kodaň, která má ambici se do deseti let stát "uhlíkově neutrálním městem v Evropě".

Příklady znečištění ovzduší ultrajemnými prachovými částicemi