Stařecká demence a s ní spojená Alzheimerova choroba se údajně častěji vyskytují ve vyspělejších zemích s přísnějšími hygienickými podmínkami, odhalili podle deníku Telegraph vědci z Cambridge. Nově by se tak ukázalo, že nedostatek kontaktu s bakteriemi, viry a parazity kromě imunity škodí také našemu mozku.
Studie britských vědců se zaměřila na pacienty s demencí ve 192 státech. V zemích s přístupem k čisté pitné vodě, jako jsou např. Velká Británie či Francie, se překvapivě počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou vyšplhal devět procent nad průměr. Oproti tomu v oblastech, kde má jen polovina obyvatel přístup k vodě (Keňa nebo Kambodža) dostáváme čísla mnohem menší. Výsledky tedy naznačují, že hygienické podmínky, infekčnost a urbanizace mají na svědomí až 43procentní rozdíly v počtu nemocných v jednotlivých zemích.
"Hygienická hypotéza říká, že nedostatek expozice infekčním činitelům, parazitům a různým mikroorganismům utlumuje imunitní systém a vyvolává alergie a různé nemoci, mezi něž podle nás nyní můžeme připsat i Alzheimerovu chorobu. Lze očekávat, že s rozvojem v některých oblastech naroste také výskyt pacientů," uvedla pro magazín Evolution, Medicine and Public Health doktorka Molly Foxová.
Nebojte se bakterií
Buňky známé jako T-lymfocity které jsou zásadní součástí imunitního systému, jsou ovlivněny při nedostatečném kontaktu s činiteli upevňujícími naši imunitu, jakými jsou nečistoty, parazité apod. Tzv. regulační T-lymfocyty jsou spojovány s druhem zánětu často se vyskytujícím v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Podle odborníků je proto pro upevnění imunitního systému nutné, abychom se dostávali do styku s mikroorganismy.
"Je vždy těžké připsat příčinnou souvislost jednomu faktoru a tato studie počítá s mnoha dalšími činiteli, jakými jsou např. dieta, vzdělání a další zdravotní stav nemocného," uvedl vedoucí výzkumu James Pickett. V úvahu bral během analýzy dostupných údajů jeho tým také porodnost, průměrnou délku života na jednotlivých územích a věkovou strukturu obyvatelstva.
Přístup k informacím
Ukázalo se také, že v oblastech s nízkým výskytem infekčních chorob, jako jsou Island a Švýcarsko, se objevují případy lidí trpících Alzheimerem o dvanáct procent častěji, než tomu je v Číně či Ghaně. Ke stejným zjištěním se odborníci dopracovali také při srovnání zemědělských oblastí a městského prostředí. Tři čtvrtiny Britů a Australanů žijí v městských zástavbách a choroba se u nich projevuje o deset procent více, než u jejich protějšků z Nepálu a Bangladéše. Studie však nepočítá s tím, že vyspělé země mají lepší informativní systém, obsáhlejší dokumentaci a o pacientech zkrátka vědí více.
Výsledky analýzy a její následné rozšíření by velmi pomohly v určení vlivu životního prostředí a hygienických návyků na vznik neurodegenerativního onemocnění, které postihuje 7,3 milionů Evropanů. V Česku trpí Alzheimerovou chorobou 135 tisíc lidí, a pokud se situace nezmění, jejich počet se do poloviny století zdvojnásobí.
Správný začátek
"Jednu studii nemůžeme považovat za směrodatnou a jistě proběhnou další zkoumání, ale obecně si myslím, že to pravda je. Výzkumy se v posledních letech soustředily na mozek jako takový a opomíjely se i jiné rizikové faktory. Ke stárnutí také dochází v důsledku chronického zánětu, který souvisí s imunitním systémem. Pozornost vědy tímto směrem je tedy asi správná. Dále se ukazují i souvislosti s diabetem, metabolismem apod., celkový pohled na faktory ovlivňující Alzheimerovu chorobu je potřebný," okomentovala studii pro on-line deník TÝDEN.CZ ředitelka Gerontologického centra a spoluzakladatelka České alzheimerovské společnosti Iva Holmerová.
A jak se chorobě vyhnout nebo ji alespoň oddálit? Podle Holmerové je třeba se věnovat pohybovým a duševním aktivitám a konzumovat čerstvou stravu s dostatkem vitamínů a mikronutrientů. Potřebné látky získané v tabletce proti výskytu Alzheimerovy choroby nepomáhají, zatímco u jejich přirozených zdrojů tomu je naopak.
