Během pětihodinové operace vyměnili australští chirurgové kolabující srdce padesátiletého muže za srdce mechanické. Na operačním sále v Sydney se tak poprvé na jižní polokouli rozbušilo umělé srdce.
Tým pod vedením Phillipa Spratta operoval padesátiletého Angela Tigana. Jeho nové umělé srdce je schopno za minutu přečerpat až 9,5 litru krve, nicméně zůstává nadále dočasným řešením, dokud se nenajde pro pacienta vhodný dárce.
Mechanické srdce jako dočasné řešení
Tigano byl jako příjemce umělého srdce vybrán kvůli svému kritickému stavu, protože bez operace by mu zbývaly méně než dva týdny života. Více než deset let žil s degenerativním onemocněním srdce. Před operací se nebyl schopen sám bez pomoci najíst.
Po operaci podle nemocnice "reaguje velmi dobře" a nyní by se měl vrátit k "relativně normálnímu životu", dokud se nenajde vhodný dárce.
První umělé srdce do těla člověka voperoval před 41 lety, 4. dubna 1969, v Texasu americký lékař Denton Cooley. Pacient žil tři dny, než dostal transplantát.
První umělé srdce, jež mělo sloužit jako dlouhodobější náhrada, implantovali v roce 1982 lékaři pod vedením Williama DeVriese v americkém Utahu. První pacient s tímto srdcem, které zkonstruoval Robert Jarvik, zemřel po 112 dnech, druhý žil 620 dní.
ČTĚTE TAKÉ: Titanovou, nebo z krávy? Srdeční chlopně šité na míru
IKEM první ve východní Evropě
První transplantaci srdce v ČR, která byla zároveň i prvním takovým úspěšným zákrokem ve východní Evropě, provedli lékaři pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) 31. ledna 1984. Od té doby se v ČR transplantovalo přes tisíc srdcí. O první transplantaci srdce se v Československu pokusili již osm měsíců po světové premiéře takového zákroku lékaři v Bratislavě pod vedením profesora Karola Šišky. Srdce v těle padesátileté pacientky ale pracovalo jen pět hodin.
Foto: www.profimedia.cz
