Hlad na černém kontinentu trápí celý svět. Australští odborníci proto rozjeli projekt, jehož cílem je pěstování speciálně obohacených super banánů. Otázkou je, zda nejde o projekt, který se tváří spásně, ale jeho dopad bude spíše úsměvný. Genetičtí inženýři se vedle banánů snaží zvýšit objem živin například v manioku, který je zásadní složkou potravy obyvatel subsaharské Afriky, nebo i rýži.
Genetici z australské Queensland University of Technology vypěstovali banány obohacené o alfa-karoten a beta-karoten, které se v těle přemění na vitamin A. Afrika se jejich prvního otestování na lidech dočká podle serveru Telegraph již brzy.
Geneticky modifikované ovoce už zamířilo do Spojených států, kde ho čeká šestitýdenní výzkum. Pěstování by se mělo začít v Ugandě, projekt financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových.
"Víme, že to bude fungovat," uvedl po genetických testech profesor James Dale, který studii vedl. Podle něj je banán základní potravinou ve východní Africe či Etiopské vysočině, ale přirozeně mu chybí mikronutrienty, jako je provitamin A a železo. "Nedostatek vitaminu A spojujeme s úmrtím 650 až 700 tisíc dětí po celém světě ročně, dalších 300 tisíc jich kvůli němu oslepne," varuje Dale.
Modifikovaný banán sice zvenku vypadá stejně, ale uvnitř je oranžovější. "Když už jednou geneticky modifikované banány schválili pro pěstování v Ugandě, mohlo by to jít i ve Rwandě, Kongu, Keni nebo Tanzánii," dodává Dale.
Odvrácená strana
Zásadními otázkami je, kdo bude produkci upravených banánů finančně podporovat a kde všude by se nakonec skutečně pěstovaly. Celkový dopad pěstování "zdravějšího ovoce" je předmětem opakovaných diskusí. Problém Afriky tkví podle některých hlasů zejména v nedostatku bílkovin a jiných živin, které se získávají především z masa a dalších důležitých druhů potravin.
|
Vitamin A se v organismu vytváří z beta-karotenu a některých jiných karotenoidů. Hraje zásadní roli v integritě kůže a sliznic, keratinizaci, podpoře imunitních reakcí, tvorbě hlenu, podporuje metabolismus kostí a zubů, vývoj placenty, spermatogenezi a další procesy v těle. Jeho nedostatek vede k šerosleposti, ztrátě chuti, vysychání sliznice (hrozí oslepnutí), zastavení růstu nebo poruše imunity apod. Beta karoten má navíc antioxidační a antionkogenní účinek (např. snižuje riziko vzniku karcinomu plic). Nejbohatším zdrojem vitaminu jsou játra, méně ho najdeme v žloutcích, tucích a mase. Zdrojem beta karotenu je ovoce a zelená, červená či oranžová zelenina. |
