Ušní šelest mění emoce, ukázala magnetická rezonance

Tinnitus neboli ušní šelest v Česku podle odhadů trápí šest set až sedm set tisíc lidí. Zvuky pískání, hučení, praskání a syčení pacientům značně otravují život a obtížně se léčí. Nejnovější výzkum navíc ukázal, že mozek jedinců trpících tinnitem také odlišně zpracovává emoce.

Vědci z University of Illinois provedli funkční magnetickou rezonanci u pacientů s tinnitem, jedinců ztrácejících sluch i lidí, kteří se s podobnou komplikací nesetkali. Během vyšetření všem skupinám lékaři pouštěli příjemné, nepříjemné i neutrální zvuky a snímali při tom aktivitu v jejich mozku.

Když dobrovolníci s ušním šelestem a problémy se ztrátou sluchu poslouchali příjemné a nepříjemné zvuky, jejich amygdala (část mozku řídící a zpracovávající emoce) byla méně aktivní než u zdravých lidí. U pacientů s tinnitem se při poslechu příjemných podnětů navíc zvýšila aktivita v částech mozku známých jako parahippokampus a insula, které také s emocemi souvisejí.

"Amygdala není jediná ve hře při zpracovávání zvuků obsahujících emoce u lidí s tinnitem," uvedla pro server Live Science vedoucí výzkumu Fatima Husainová. "Většina lidí je s ušním šelestem smířená, a když něco odvede jejich pozornost, nevadí jim. Jenže zhruba u dvaceti procent pacientů tento stav vážně narušuje jejich život - mají problémy se spaním, trpí depresí nebo návaly úzkosti," dodává Husainová.

Chronické obtíže

Podle některých statistik je jednou z nejčastějších příčin vzniku tinnitu vystavení se velmi hlasitým zvukům, například při koncertech. S tinnitem se většinou paralelně zhoršuje i sluch a objevují se závratě neboli vertigo, při nichž mají pacienti zdánlivý pocit pohybu vlastního těla nebo okolních předmětů. Často se tyto problémy spojují s přepracovaností a zrychlujícím se životním stylem.

Existují také psychiatrické diagnózy, které mohou být doprovázeny poruchou rovnováhy a šuměním v uších. Na druhou stranu psychické rozpoložení může být spouštěčem jejich vzniku. Typickým příkladem je možnost vyvolání záchvatu psychickým stresem u Menierovy choroby, pro niž jsou tyto projevy typické.

"Je třeba zabránit tomu, aby se tinnitus tzv. centralizoval, a tím ovlivňoval psychickou složku, která zhoršuje kvalitu života. Maskování tinnitu například zvuky či hudbou je jedna z možností. V současné době neexistuje zázračný lék na chronický tinnitus, nicméně existuje celá řada přístupů, jak jeho vnímání potlačit. Většinou se jedná o komplexní přístup," uvedl pro server TÝDEN.CZ otorinolaryngolog Zdeněk Čada z kliniky Zámeček Malvazinky a Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice v Motole.