V Brně byl k 21. prosinci dvojnásobně překročen počet dnů, po které smí být překročen denní limit pro polétavý prach. Evropská směrnice povoluje 35 dní v roce. Brno je tak nadále jedním z nejznečištěnějších měst v zemi, na což doplácejí lidé zhoršeným zdravím.
Brnu žádná sankce nehrozí, ve hře je však trest pro celé Česko. "Stát se zavázal k dodržování evropské směrnice. Ministerstvo životního prostředí vyjednává, neposkytuje však informace. Některé státy už však dostaly od Evropské komise tvrdou sankci," řekl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Před posledními komunálními volbami sliboval některé projekty na zlepšení ovzduší primátor Roman Onderka (ČSSD). "Měli jsme jednání s velkými městy a nabízeli jim řešení. Brněnský primátor byl jediný, který si na nás neudělal čas. Mluvili jsme s náměstkem Ladislavem Mackem, který nás odbyl tím, že v Brně naše náměty nejde provést a že některé nefungují vůbec. Přestože jsou dobré zkušenosti z měst západní Evropy. Bylo to jedno z nejvíce frustrujících jednání," podotkl Šuta.
Brněnské širší centrum je přetížené auty, město však budováním podzemních garáží či parkovacích domů přivádí do centra další automobily. Právě automobilová doprava se na znečištění ovzduší podílí zdaleka nejvíce, podle jedné ze studií z 90 procent. Navíc v Brně podle statistik Brněnských komunikací stále sílí.
Kvóta dní s dvojnásobně překročeným limitem byla zaznamenána na měřicí stanici ve Svatoplukově ulici. Kvóta však byla překročena i na dalších stanicích. "Nadlimitnímu množství polétavého prachu je podle studií vystaveno 90 procent obyvatel," uvedla Hana Chalupská z občanské iniciativy Dejchej Brno.
V Brně překračuje limit i oxid dusičitý, tedy dráždivý plyn, který vzniká při spalování, a taktéž se na něm podílí téměř výhradně automobilová doprava. Horší situace už byla letos podle Šuty pouze v Praze na magistrále v Legerově ulici.
