Když nemůžete zabrat
Zničující nespavost: hrůza, na kterou jsme sami
07.07.2012 16:32 Původní zpráva
Zatímco někdo usíná v momentě, kdy se jeho hlava dotkne polštáře, jiné už pouhá myšlenka na postel naplňuje hrůzou a úzkostí. Nespavost trápí deset procent lidí, za život prožije epizodu delší než měsíc celá třetina populace.
Mnozí nespavost považují za banální problém, který by si měl každý řešit sám a "neotravovat" tím lékaře ani své okolí. Málokterý nespavec se rozhodne vyhledat pomoc dřív, než mu zásadním způsobem naruší běžné fungování.
"Nespavost je velmi podceňovaná choroba," říká lékařka Lucie Závěšická, která se dlouhodobě věnuje problematice poruch spánku. "Lidé se velmi často uchylují k tomu, že začnou brát prášky, které jim dá někdo známý, a vůbec nejdou k doktorovi, ani k praktikovi, natož k psychiatrovi," říká spánková odbornice a upozorňuje na nutnost správné diagnostiky, při níž odborník rozliší mezi primární nespavostí, která má většinou jasnou příčinu a brzy odezní, a nespavostí chronickou, o které mluvíme, pokud problémy se spánkem trvají déle než měsíc.
A jaká jsou vlastně kritéria zdravého spánku? "To je jednoduché, je to spánek, který trvá přiměřeně dlouho a ráno se po něm cítíme vyspaní, odpočatí a ve dne nejsme ospalí," říká profesor Karel Šonka ze spánkové laboratoře Psychiatrického centra Praha. Tato vágní definice má své opodstatnění, potřeba spánku se individuálně velmi liší. Někomu stačí k "provozuschopnosti" pětihodinový spánek, někdo nedá ránu bez osmi hodin strávených v posteli. Hlavním kritériem tedy není délka spánku, ale to, jak se po něm druhý den člověk cítí.
Nespavost ohrožuje lidi napříč věkovými i sociálními kategoriemi. Statistiky uvádějí, že se týká dvou třetin žen a jedné třetiny mužů. "Jde to naprosto napříč populací," říká psychiatryně Závěšická. "Když jsem pracovala ve spánkové laboratoři, byli tam středoškolští i vysokoškolští studenti, ženy na mateřské, nezaměstnaní, ženy i muži produktivního věku, úspěšní manažeři vázaní na výkon i lidé po odchodu do důchodu. Chronická nespavost se dá vystopovat v rodinné anamnéze, určitě tam hraje roli i genetika."
Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv loni dodaly farmaceutické firmy do lékáren 2,9 milionu balení hypnotik. "Léčit chronickou nespavost pomocí prášků je nelogické, na čas to sice lze přebít, ale příčina se tím neřeší. Hrozí, že se lidé na prášcích stanou závislými a že budou časem potřebovat mnohem vyšší dávky," upozorňuje brněnská psycholožka Zuzana Spurná. A Karel Šonka zdůrazňuje: "Pro pacienty s chronickou insomnií je nejlepší a prokazatelně nejúčinnější léčbou psychoterapie. Je to sice složitější než spolknout pilulku, ale má to výsledky."
Kdy zamířit k lékaři?
Kdy prášky na spaní pomohou a kdy ne?
Co rozhodně nedělat před usnutím?
Proč se nám v noci zdá všechno černější, než to ve skutečnosti je?
Je dobré spát přes den?
A jak bojovat proti negativním myšlenkám?
Odpovědi na tyto a další otázky se dočtete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 9. června.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.