Ukrajinská policie má podezření, že do vraždy bývalého předsedy parlamentu Andrije Parubije bylo zapojeno Rusko, uvedl její šéf Ivan Vyhickyj. Parubij byl zastřelen v sobotu ve Lvově, ukrajinští představitelé v noci na dnešek informovali o dopadení podezřelého. Jde o 52letého muže ze Lvova.
"Víme, že tento čin není náhodný. Je v něm ruská stopa. Každý se bude zodpovídat před zákonem," napsal Vyhickyj.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko v noci uvedl, že policie podezřelého zadržela v Chmelnycké oblasti v západní části Ukrajiny. Útok měl podle něho pečlivě naplánovaný. Nastudoval si, kde se Parubij pohybuje, měl naplánovanou trasu a promyšlený únikový plán. Vyhickyj potvrdil, že pachatel byl oblečený jako kurýr roznáškové služby a na Parubije vystřelil osmkrát. "Chladnokrevná krutost. Dokonce se ujistil, že oběť zemřela," uvedl policejní šéf.
Podezřelý je ve vazbě, vyšetřování pokračuje
Podezřelý byl oficiálně obviněn z vraždy a nezákonného držení zbraně, uvedl šéf prokuratury ve Lvovské oblasti Mykola Meret podle telegramového kanálu RBK Ukrajina. Muž je ve vazbě a vyšetřovatelé v jeho bydlišti i na jiných místech provádějí prohlídky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci poděkoval policii za "rychlou a koordinovanou práci" a řekl, že "všechny okolnosti této hrozné vraždy musí být objasněny".
Zavražděný Parubij byl odpůrcem Ruska odjakživa
Členem Nejvyšší rady, tedy parlamentu, byl Parubij od roku 2007. V současnosti byl poslancem za stranu Evropská solidarita Zelenského předchůdce v prezidentském úřadu Petra Porošenka. Post předsedy parlamentu zastával v letech 2016 až 2019.
Parubij v posledních letech existence Sovětského svazu ve Lvově organizoval první protisovětské demonstrace, za politické aktivity byl dvakrát zatčen, uvádí Rádio Svoboda. Jeho příbuzní za druhé světové války byli příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) bojující proti Polákům, Sovětům i nacistům.
I na (Euro)Majdanu ho několikrát zranili
Na začátku 90. let patřil Parubij k zakladatelům ultranacionalistické Sociálně-národní strany Ukrajiny, která se v roce 2004 přejmenovala na Svoboda. V tom samém roce se podílel na takzvané Oranžové revoluci a později i na událostech z přelomu let 2013 a 2014 označovaných jako Euromajdan, které vedly ke svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Organizoval a koordinoval ozbrojené týmy demonstrantů, kteří střežili stanový tábor, který vyrostl v centru Kyjeva.
Ve střetech s policií byl několikrát zraněn. Pak se stal šéfem vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany, což je výkonný orgán pro otázky národní bezpečnosti a obrany. Bylo to v době, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a kdy proruští separatisté na východě Ukrajiny zahájili boje proti jednotkám Kyjeva. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se připojil k teritoriální obraně.
