V Moskvě na místě uzavřeného Muzea dějin gulagu, věnujícího se sovětským represím a koncentračním táborům, úřady otevřou Muzeum památky obětí genocidy sovětského lidu.
Informace o chystaném otevření nového muzea se objevila na internetové stránce dosavadního muzea gulagu. "Expozice zahrne všechny etapy válečných zločinů nacistů v letech Velké vlastenecké války," praví se na webu.
Muzeum gulagu, připomínající temné stránky sovětských dějin, úřady uzavřely v listopadu 2024 pod záminkou, že nesplňuje požární předpisy. "Zatím není známo, co se stane s 5000 exponáty muzea gulagu," napsal server RBK.
Podle moskevské radnice se nové muzeum otevře v letošním roce. Muzeum povede Natalja Kalašnikovová, která od loňského ledna vede muzeum smolenské pevnosti. Kalašnikovová byla podle ministryně kultury Olgy Ljubimovové vyznamenána medailí za přispění k posílení obrany Ruské federace a medailí účastníka speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá již čtyři roky trvající válku proti Ukrajině. Kalašnikovová podle RBK organizovala koncerty pro vojáky na frontě.
Rusko se zaklíná bojem proti nacismu
"Jedním z klíčových úkolů (nového muzea) je vytvářet u současné generace pevné odmítání nacismu v libovolné podobě. To je mimořádně důležité teď, kdy už téměř nezůstali (naživu) skuteční svědci těch strašných událostí," prohlásila.
Velká vlastenecká válka je sovětský název pro část druhé světové války od útoku nacistického Německa na Sovětský 22. června 1941. Do té doby byl Sovětský svaz fakticky spojencem nacistického Německa, kterému dodával suroviny potřebné k vedení války. Sovětské armády v souladu s tajným paktem mezi Berlínem a Moskvou vpadly 17. září 1939 do Polska, které se od 1. září bránilo německé agresi.
Muzeum dějin gulagu se do obrazu Ruska nehodí
Muzeum dějin gulagu, které bylo v Rusku jediné velké muzeum věnované sovětským represím, otevřelo v roce 2001. Za prvních devět měsíců roku 2024 ho navštívilo 46 000 lidí. Expozice zahrnovala oficiální archivní dokumenty, fotografie i osobní předměty a paměti obětí represí.
Součástí muzea bylo i dokumentační středisko, které návštěvníkům pomáhalo dohledat informace o rodinných příslušnících, kteří zmizeli během čistek v dobách stalinismu.
Muzeum o temné stránce sovětských dějin úřady uzavřely v době války, kterou Rusko vede proti Ukrajině, v časech povzbuzování vlastenectví a glorifikace vojenské síly a úspěchů Sovětského svazu.
Pohled Rusů na Josifa Stalina, jehož režim si vyžádal miliony obětí, však zdaleka není jednotný. Agentura AFP mluvila i s Julijí, která se hrdě prohlásila za stalinistku. "Existuje spousta pomluv o sovětském režimu. Lidé umírají v každé době, nemůžete dělat památníky pro každou éru," řekla.
