V Rusku se znovu otevírá debata o zákazu západních herních značek. Tentokrát se terčem kritiky stala série Call of Duty, kterou ruský poslanec označil za politicky nepřijatelnou. Zároveň navrhl vytvoření domácí alternativy, jejíž vývoj by mohl finančně podpořit stát.
S návrhem přišel poslanec Michail Děljagin, podle něhož hry ze série Call of Duty: Modern Warfare systematicky zobrazují ruské vojáky jako nepřátele. V aktuální geopolitické situaci to považuje za nepřijatelné a vyzval k zákazu těchto titulů na území Ruské federace.
Na jeho vyjádření reagovalo Ministerstvo digitálního rozvoje Ruské federace, které potvrdilo ochotu podpořit vývoj domácího vojenského shooteru. Stát by podle úřadu mohl nabídnout daňové úlevy, snížené odvody na sociální pojištění nebo částečné osvobození od DPH. Případný projekt by byl posuzován v rámci již existujících grantových programů.
Děljagin se v minulosti obrátil také na mediální regulátor Roskomnadzor s žádostí o prověření série Modern Warfare kvůli údajné rusofobní propagandě. Kritizuje zejména to, že pozitivně jsou ve hrách vykreslovány pouze postavy spolupracující se západními silami, zatímco ruská armáda je prezentována jako protivník.
Součástí návrhu je i vznik velkorozpočtové ruské alternativy ke Call of Duty. Hráč by v ní měl ovládat příslušníka ruských ozbrojených složek a bojovat proti státům označeným jako nepřátelské, například USA, Velké Británii nebo Ukrajině. Odhady hovoří o nákladech až 10 miliard rublů, což je částka, kterou by bez státní podpory místní vývojářská studia nebyla schopna pokrýt.
Zda k zákazu Call of Duty skutečně dojde a zda vznikne státem podporovaný vojenský shooter, zatím není jasné. Debata ale ukazuje, že herní průmysl se v Rusku stále více stává součástí politického a ideologického prostoru.
