Rybníky v České republice dokážou samy vytvořit dostatek potravy pro ryby, aniž by ji museli do vody přidávat lidé. Vyplývá to z výzkumu pracovnice Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Lenky Kajgrové. Standardem ve střední Evropě je ale to, že rybáři ryby přikrmují, aby tím zvýšili výnos. Kajgrová to řekla novinářům. Přikrmování však podle ní představuje pro rybníky větší zátěž.
Kajgrová dnes za výzkum obdržela v Českých Budějovicích na veletrhu Země živitelka cenu ministra zemědělství pro mladé vědce.
"Sleduji to, jak rybníky v naší kulturní krajině fungují. Jak bychom je mohli zlepšovat a mohly nám i do budoucna sloužit dobře. Hospodaření na rybnících je s horšími klimatickými podmínkami stále náročnější. Navíc rybníky jsou plné živin, které se do nich dostávají z okolí," uvedla vědkyně.
Podle ní by ryby rostly i bez přidaných krmiv. Ale musel by se snížit počet ryb v rybníku, protože v přirozeném prostředí se nestačí vytvořit tolik potravy. "I vánočního kapra lze odchovat na přirozené stravě. Ale těch ryb v rybníku musí být výrazně méně," uvedla.
Dodala však, že nezastupitelný je lidský zásah při údržbě prostředí rybníka. "Pomalu by zarostl a v podstatě zanikl. Člověk se o něj musí starat, pravidelně vysekat rákosí a také manipulovat s hladinou, když je sucho nebo naopak povodně. Snažíme se najít rovnováhu mezi tím, aby rybník mohl fungovat s minimem zásahů, ale aby stále také přinášel benefit pro rybáře, kteří se o něj starají. Aby to byla win - win situace prospěšná pro všechny strany," řeka devětadvacetiletá badatelka.
Cena, kterou dnes obdržela, je určena pro vědce do 35 let, jejichž projekty přispějí k rozvoji oboru. "Ocenění si velmi vážím. Vnímám ho jako potvrzení, že má smysl hledat cesty, jak dělat věci jinak a lépe. Motivuje mě pokračovat ve výzkumu, který propojuje péči o krajinu s každodenní praxí, a přispívat k tomu, aby hospodaření v krajině bylo udržitelnější a šetrnější vůči přírodě," dodala.
