Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová dnes odmítla možnou americkou intervenci do Venezuely a vyzvala OSN, aby plnilo svou roli a zabránilo "krveprolití". Reagovala tak podle AFP na dnešní nařízení prezidenta Donalda Trumpa blokovat ropné tankery směřující do Venezuely či z ní, na něž se vztahují americké sankce. K umírněnosti a okamžité deeskalaci sporu USA s Venezuelou vyzval dnes i generální tajemník OSN Antonio Guterres.
Šéf OSN vyzval Washington a Caracas, aby dodržely závazky vyplývající z mezinárodního práva včetně Charty OSN a zachovaly mír v regionu. Guterres dnes hovořil telefonicky i s prezidentem Venezuely Nicolásem Madurem.
Trumpovo oznámení o blokádě ropných tankerů zostřilo napětí, jež stupňuje Washington od srpna velkým nasazením námořnictva v Karibiku oficiálně kvůli boji proti pašerákům drog. Podle mnohých se ale Trump snaží o pád autoritářského režimu ve Venezuele. Podle Trumpa Madurova vláda prodej ropy používá k financování narkoterorismu, což Caracas odmítl a obvinil USA z porušování mezinárodního práva a volného obchodu.
Americký demokratický kongresman Joaquin Castro dnes na sociální síti X označil námořní blokádu u Venezuely za válečný akt. Dodal, že dolní komora amerického parlamentu bude ve čtvrtek hlasovat o rezolucích, které vyzvou Trumpa k zastavení nepřátelských akcí vůči Venezuele. "Každý člen Sněmovny reprezentantů bude mít možnost rozhodnout se, zda podporuje vyslání Američanů do další války za změnu režimu," napsal Castro.
Americká armáda minulý týden u pobřeží Venezuely zabavila ropný tanker Skipper, který podle americké vlády převážel nelegálně ropu z Venezuely či Íránu, tedy zemí, na něž USA v minulosti uvalily sankce. Madurova vláda to označila za pirátství a vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby tento čin odsoudila.
Maduro je prezidentem Venezuely od roku 2013 a u moci se drží díky armádě, nedemokratickým volbám a represím vůči opozici. Kvůli tomu na jeho režim americká vláda už za prvního Trumpova úřadování v Bílém domě a posléze i za prezidenta Joea Bidena uvalila sankce.
USA bývaly největším dovozcem ropy z Venezuely, která má největší zásoby ropy na světě, ale v posledních letech, už před sankcemi, její těžba výrazně klesla kvůli ekonomické krizi a špatnému stavu rafinérií. Opozice viní Madurovu vládu, že neinvestovala do údržby a modernizace rafinérií a že státní peníze místo toho zpronevěřila.
Americká armáda od srpna vede operaci v Karibiku, při níž útočí na lodě, které považuje za pašerácké. Takto zabila už na 90 lidí, které označila za narkoteroristy, aniž by pro to poskytla důkazy. Z narkoterorismu viní Trump i Madura, jehož prezidentský mandát americká vláda neuznává kvůli nesvobodným volbám, a letos v srpnu také Trumpova vláda zdvojnásobila odměnu za pomoc při dopadení Madura na 50 milionů dolarů (jedna miliarda Kč).
Intervenci do Venezuely v minulosti označila za jediný způsob, jak svrhnout Madurův režim, šéfka venezuelské opozice María Corina Machadová. Podobně se tento týden vyjádřil krajně pravicový politik José Antonio Kast, který byl v neděli zvolen prezidentem Chile, jímž se stane v březnu. Na otázku novinářů, zda podporuje vojenskou intervenci do Venezuely, odpověděl, že pokud to někdo udělá, vyřeší tím obrovský problém celé Latinské Ameriky.
Madurovu socialistickou vládu dál podporují autoritářské levicové vlády Nikaraguy a Kuby. Další její spojenec, kolumbijský levicový prezident Gustavo Petro, jehož Trump také viní z narkoterorismu, tento týden poprvé označil Madura za diktátora, ale odmítl, že by byl zapojen do obchodu s drogami. Už minulý měsíc Petro navrhl vytvořit ve Venezuele přechodnou sdílenou vládu, aby se v zemi vyřešila politická krize a zabránilo se americké intervenci.
"Ať už je názor naší vlády na venezuelský režim a (prezidenta) Nicoláse Madura jakýkoli, Mexiko bude vždy proti intervenci a zahraničnímu vměšování," řekla dnes levicová mexická prezidentka.
Další levicová hlava z regionu, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se už dříve nabídl jako prostředník dialogu mezi Washingtonem a Caracasem. Logistickou podporu americké armádě při protidrogové operaci v Karibiku poskytují Dominikánská republika či Trinidad a Tobago a dohodu o posílení vojenské spolupráce minulý týden podepsala s USA Guyana, která má se sousední Venezuelou dlouholetý územní spor.
