Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás dal podle informací zpravodajského webu BBC zprostředkovatelům najevo, že nesouhlasí s americkým mírovým plánem pro Pásmo Gazy. Podle Izzadína Haddáda má plán za cíl Hamás zničit, bez ohledu na to, zda jej skupina přijme.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že Spojené státy doufají a očekávají, že Hamás plán přijme a doplnila, že prezident stanoví určité hranice ohledně jakékoliv reakce Hamásu. V úterý Trump uvedl, že Hamásu na přijetí návrhu dává tři až čtyři dny.
Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy uvádí, že se Hamás musí vzdát zbraní a nebude mít žádnou roli v budoucí správě oblasti. Izrael již plán přijal a na oficiální odpověď Hamásu se čeká.
Hamás je k míru rozpolcený
Část politického vedení Hamásu v Kataru je podle informací BBC připravena plán přijmout s jistými změnami, avšak vliv těchto členů skupiny je omezený, jelikož nemají kontrolu nad izraelskými rukojmími zadržovanými v Pásmu Gazy. Předpokládá se, že v Pásmu Gazy je stále v zajetí 48 rukojmích, z nichž zhruba jen 20 je stále naživu.
Informovaný zdroj zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) uvedl, že arabští vyjednavači zatím vedli produktivní rozhovory s Hamásem o americkém plánu a že Hamás by na něj mohl odpovědět již ve čtvrtek.
Podle zdroje bude odpověď kladná, avšak Hamás bude požadovat určité změny k izraelskému návrhu, stejně jako se to před zveřejněním plánu podařilo izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Podle zdroje Katar o těchto požadovaných změnách informoval USA.
Hamás nechce propustit rukojmí
Podle Trumpova plánu by měl Hamás v prvních 72 hodinách příměří propustit všechny rukojmí, čímž by skupina přišla o svou jedinou vyjednávací páku. Přestože by garantem dohody byl americký prezident, Hamás se obává, že by Izrael vojenskou operaci následně obnovil, zejména s ohledem na to, že se v září pokusil vzdušným úderem v katarské metropoli Dauhá zlikvidovat politické vedení skupiny, přestože úder v Kataru Trumpova administrativa nepodpořila.
Hamás bude podle informací BBC také patrně protestovat proti nasazení takzvaných Mezinárodních stabilizačních sil (ISF) v Pásmu Gazy a označí to za formu okupace. Mapa navrhovaného postupného stažení izraelských sil z Pásma Gazy, kterou sdílela Trumpova administrativa, zároveň obsahuje takzvanou "bezpečnostní nárazníkovou zónu" podél hranic Gazy s Egyptem a Izraelem. Není přitom jasné, kdo by nárazníkové pásmo spravoval, ale pokud by v tom měl Izrael nějakou roli, je pravděpodobné, že to Hamás rovněž nepřijme.
Netanjahu chce mít izraelské vojáky v nárazníkovém pásmu
Izraelský premiér Netanjahu, který plán přijal při pondělní návštěvě Bílého domu, mezitím sám zpochybnil několik jeho podmínek. Ve videu sdíleném na platformě X trval na tom, že izraelská armáda by mohla zůstat v některých částech Pásma Gazy a uvedl, že Izrael bude silně odporovat vzniku palestinského státu.
To je v rozporu s podmínkami amerického rámce, který stanoví, že izraelské síly se zcela stáhnou "s výjimkou přítomnosti bezpečnostního perimetru, který bude platit, dokud Pásmo Gazy nebude náležitě zabezpečeno proti případné obnovené teroristické hrozbě". Plán dále uvádí, že po jeho naplnění, může vzniknout "věrohodná cesta k palestinskému sebeurčení a státnosti". Hamás přitom dříve uvedl, že se neodzbrojí, dokud nebude ustaven svrchovaný palestinský stát.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a přes 250 lidí unesli. Následně Izrael zahájil ofenzivu do Pásma Gazy, kde podle palestinských zdrojů zahynulo přes 66 200 lidí, většinou civilistů. Velké části pásma byly zcela zničeny a na území je katastrofální humanitární situace.
