Před pěti lety zařadilo Rusko Českou republiku mezi „nikoli přátelské země“ – tehdy po bok Spojených států jako jediný evropský stát. Krok následoval po diplomatické krizi kolem Vrbětic a odstartoval sérii omezení i odvetných opatření. Dnes je na seznamu už 49 zemí a stal se nástrojem širší geopolitické konfrontace.
Vznik seznamu nepřátelských zemí
Před pěti lety, 15. května 2021, zveřejnila ruská vláda první seznam zemí, které nejsou přátelské. Zařadila na něj pouze Českou republiku a Spojené státy. Rusko tehdy uvedlo, že seznam obsahuje státy, které "provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám".
Rusko v reakci na sankce uvalené po invazi na Ukrajinu v roce 2022 rozšířilo tento seznam "nikoli přátelských zemí" na současných 49 států. Seznam zahrnuje všechny členy EU, USA, Kanadu, Británii, Japonsko, Jižní Koreu, Austrálii a další. Slouží k ekonomickým odvetným opatřením, omezení diplomatických sborů a specifickému platebnímu styku.
Omezení diplomatických aktivit
Dokument v roce 2021 omezil počet osob, které se nacházejí na území Ruska a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce uvedených zemí uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce byla u Spojených států nula a u České republiky číslice 19. Ruské úřady zároveň zmrazily ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
"Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů," uvedlo tehdy v reakci české ministerstvo zahraničí. Seznam odsoudila i Evropská unie, podle které je opatření v rozporu s Vídeňskou diplomatickou konvencí z roku 1961 o povinnosti hostitelského státu zajistit fungování diplomatických misí.
"Vždy je špatné býti nepřítelem. Z ruské strany je to hloupost, protože dělat si nepřátele z bývalých přátel je chyba. Když nemůže být přátelství, ať jsou alespoň korektní vztahy," řekl k tomu tehdejší prezident Miloš Zeman.
Pozadí: kauza Vrbětice
Česko-ruská diplomatická roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna 2021, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, což Moskva odmítla. Česko poté rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců české ambasády v ruské metropoli. Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd dostalo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu". Česká vláda také vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.
K seznamu se vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který prohlásil, že v Česku "ostudně rozmazávají příběh výbuchů, které se odehrály před sedmi lety". "Až dosud nikdo nedokázal vysvětlit, co dělaly celé ty roky vyšetřovací orgány," poznamenal. "Jsou zmatení ve výpovědích, jak se u nás říká, předkládají stále jakési nové a nové verze," dodal.
Pohled ruských médií
Ruský list Vedomosti se později zabýval tím, proč se na seznamu ocitla Česká republika a že se očekávalo, že seznam v prvé řadě zahrne přinejmenším USA, Británii, řadu zemí Evropské unie, Ukrajinu a pobaltské země. "Jedna z možných odpovědí zní, že vytvoření skandálního "seznamu nepřátel" se stalo emotivním, nikoli plánovaným krokem. České úřady nečekaně obvinily Moskvu z diverze, čímž vážně urazily Kreml. Bylo nutné nějak zareagovat, kvůli zachování tváře," napsal list.
Rusko po invazi na Ukrajinu v roce 2022 seznam nikoliv přátelských zemí rozšířilo na současných 49 států. Přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily. Na seznamu není jako jediný stát NATO Turecko.
