7. května 1945 zaznělo v rádiu Luxemburg nenápadné hlášení o „americkém letadle s velkým zavazadlem“. Ve skutečnosti šlo o tajnou zprávu o převozu jednoho z nejmocnějších mužů Protektorátu, K. H. Franka, do Prahy. Muže odpovědného za tisíce obětí čekal soud i neodvratný rozsudek, který uzavřel jeho krvavou kariéru.
Tajná šifra a převoz do Prahy
Posluchači rádia Luxemburg mohli 7. května 1945 vyslechnout podivné hlášení oznamující přílet amerického letadla s velkým zavazadlem do Prahy. Šlo o šifru, kterou Spojenci ohlásili československým úřadům utajený převoz někdejšího říšského ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka z věznice v německém Wiesbadenu do Prahy. Muž, jenž měl na svědomí tisíce zmařených životů lidí, které nechal popravit, odvléct na nucené práce nebo poslat do koncentračních táborů, se zde měl zpovídat ze svých zločinů. Na konci procesu nad ním soud vynesl 21. května 1946 rozsudek smrti a Frank byl o den později oběšen na dvoře Pankrácké věznice před zraky asi 5000 diváků.
Karl Hermann Frank se narodil 24. ledna 1898 v Karlových Varech a v západních Čechách také neúspěšně podnikal jako knihkupec. Už od mládí se ale angažoval v německém nacionalistickém hnutí. V říjnu 1933 založil karlovarskou odbočku Sudetoněmecké vlastenecké fronty a stal se šéfem agitace a propagandy. O dva roky později byl zvolen poslancem československého Národního shromáždění za Sudetoněmeckou stranu (SdP) a stal se předsedou jejího parlamentního klubu.
Cesta k moci a útěk do Německa
Strana přišla s programem autonomizace Sudet a nakonec s požadavkem jejich připojení k Německé říši. V září 1938 však Franka čekalo nepříjemné překvapení. SdP byla zakázána a na něj samotného byl vydán zatykač, kvůli němuž byl nucen uprchnout do Německa. Po uzavření mnichovské dohody a odtržení Sudet byl Frank jmenován zástupcem velitele nově vytvořené říšské župy Sudetenland, za kterou byl zvolen poslancem Reichstagu. Za svoji činnost byl odměněn přijetím do NSDAP a vysokou hodností SS.
Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava získal Frank funkci státního tajemníka. Ačkoliv formálně byl Frank až třetím mužem v zemi, záhy přejal iniciativu a aktivně zasahoval do dění v Protektorátu. Z pozice vyššího velitele SS a policie se podílel na zavedení prvního i druhého stanného práva, na protižidovských opatřeních a v neposlední řadě na systematické likvidaci představitelů české inteligence. Po vynuceném odchodu říšského protektora von Neuratha a atentátu na Reinharda Heydricha se Frank, jmenovaný v srpnu 1943 říšským ministrem pro Čechy a Moravu, stal v protektorátu fakticky samovládcem.
Na starost měl Frank zejména policejní dozor nad obyvateli, podílel se na perzekuci studentů, legionářů, sokolů nebo skautů, zavedení stanného práva, na protižidovských opatřeních i na přípravách germanizace. Po osvobození Prahy se chtěl i s rodinou dostat na Západ. V Rokycanech byla jeho autokolona zadržena a předána příslušníkům Pattonovy armády. K jeho nemilému překvapení však Franka nesoudil Norimberský tribunál, ale po intervenci plukovníka Bohumila Ečera, delegáta v Komisi Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinců, byl vydán k potrestání do Československa.
