Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá poslat do detenčního zařízení na námořní základně Guantánamo na Kubě tisíce migrantů včetně Evropanů, kteří v USA pobývají nelegálně. Americká vláda by jejich přesun mohla zahájit už tento týden a neplánuje o něm informovat vlády domovských zemí zadržených, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele s informacemi o plánech.
Cizinci, jejichž převoz na Guantánamo administrativa zvažuje, pocházejí mimo jiné z řady evropských spojeneckých zemí. Je mezi nimi Británie, Francie, Itálie, Německo, Irsko, Belgie, Nizozemsko, Litva, Polsko, Turecko nebo Ukrajina. Mnoho jich pochází z dalších částí světa, například z Haiti.
Jejich přesun by mohl začít už dnes, ve středu, přičemž v rámci příprav mělo 9000 osob podstoupit zdravotní prohlídku, aby se určilo, zda jsou pro pobyt na Guantánamu dostatečně zdravé. Tento počet by znamenal výrazný nárůst oproti zhruba 500 migrantům, kteří byli na základně krátkodobě zadržováni od února. Byl by to rovněž významný krok směrem k uskutečnění Trumpova plánu zadržovat na Guantánamu až 30 000 migrantů, který prezident oznámil v lednu.
Američtí diplomati se děsí plánu zavírat občany spojeneckých zemí
Podle deníku The Washington Post by nově přesunutí migranti na Guantánamu byli zadržováni dočasně před jejich deportací do zemí původu. Představitelé Trumpovy administrativy tvrdí, že posílat více migrantů na Guantánamo je nutné vzhledem k potřebě uvolnit kapacity v detenčních zařízeních v USA. Ty jsou přeplněné v souvislosti s imigračními raziemi, které Trump zesílil v rámci slibu podniknout největší deportační kampaň v americké historii. Využití nechvalně proslulého zařízení by podle WP mělo za cíl odradit cizince od nelegálního přistěhovalectví do Spojených států.
Vláda zvažuje přesun přibližně 800 Evropanů, včetně jednoho Rakušana, 100 Rumunů a 170 Rusů, píše WP s odvoláním na dokument, který s deníkem sdíleli američtí představitelé. Tento bod plánu vyvolal obavy u některých amerických diplomatů, kteří upozorňují, že většina evropských zemí jsou spojenci USA a obvykle spolupracují při přijímání svých deportovaných občanů. Umisťování těchto osob na Guantánamo proto podle nich není nutné.
Guantánamo je sporným územím. Fyzicky i právně
Americké vězeňské zařízení známé jako Guantánamo na pobřeží Kuby bylo zřízeno v roce 2002 za administrativy tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe v rámci války proti terorismu po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. USA Guantánamo využívají k zadržování cizinců, které podezřívají z terorismu.
V září loňského roku získal deník New York Times vládní dokumenty, z nichž vyplývá, že USA vojenskou základnu po desetiletí využívaly také k zadržování migrantů zastavených na moři. Byli však drženi jinde než ti, kteří čelí obvinění z terorismu.
