Téměř tisíc izraelských pilotů ve výslužbě a v záloze dnes v otevřeném dopise vyzvalo vládu premiéra Benjamina Netanjahua, aby zajistila okamžitý návrat všech rukojmích zadržovaných v Gaze i za cenu zastavení války proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Tato válka podle nich slouží nyní "osobním a politickým zájmům spíše než zajištění národní bezpečnosti".
Velitel letectva Tomer Bar poté oznámil, že signatáři dopisu v aktivní službě už nebudou součástí armády. Propuštění se tak podle izraelské televize i24 týká asi deseti procent z tisícovky signatářů tohoto dopisu.
Podobné dopisy s výzvou k ukončení války v Pásmu Gazy a zajištění návratu rukojmích, držených palestinskými ozbrojenci už rok a půl, napsalo dnes i přes 150 bývalých důstojníků izraelského námořnictva a několik desítek armádních lékařů v záloze. Obě skupiny rovněž vzkázaly vládě, že její současná strategie pokračování války ohrožuje životy rukojmích i vojáků.
"Pokračování války nepomůže k dosažení žádného z deklarovaných cílů války a přinese smrt rukojmím, vojákům a nevinným civilistům," píše se podle serveru The Times of Israel (ToI) mimo jiné v dopise, který dnes vyšel jako inzerce v několika izraelských novinách. Záložní a vysloužilí letci v něm také uvádí, že pouze dohoda s hnutím Hamás může přivést rukojmí bezpečně zpět.
Netanjahu v reakci na síti X napsal, že podporuje propuštění signatářů z armády. Podle něj jde o "extremistickou" skupinu, která se "opět snaží rozbít izraelskou společnost" a jejímž "jediným cílem je svrhnout vládu".
Signatáři dopisu dnes také uspořádali tiskovou konferenci, na níž jeden z nich Amnon Šarabi řekl, že jejich výzva "vyjadřuje mínění velké části veřejnosti". Obnovení vojenských operací izraelskou armádou v Gaze minulý měsíc, jímž izraelská vláda ukončila dvouměsíční příměří, kritizovali příbuzní rukojmích, někteří už propuštění unesení i tisíce lidí, kteří kvůli tomu vyšli demonstrovat proti vládě do ulic.
Šarabi také dnes řekl, že Netanjahuovi příznivci spustili nenávistnou kampaň vůči jedné z mladých vojaček Liri Albagové, kterou Hamás propustil v lednu za příměří. Albagová totiž v rozhovoru se stanicí Kan kritizovala Netanjahua a vinila ho ze selhání, které vedlo k teroristickému útoku Hamásu ze 7. října. Premiérovi příznivci na sociální síti reagovali obviněním, že za kritiku Netanjahua "dostala peníze", a někteří napsali, že by "měla být poslána zpět do Gazy". Rodina Albagové poté požádala stanici Kan, aby rozhovor, na který zatím televize zveřejnila jen upoutávku, nevysílala.
Válka v Pásmu Gazy začala poté, co palestinští ozbrojenci pod vedením Hamásu zaútočili 7. října 2023 na jižní Izrael, kde zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a zajali 251 rukojmích. Při izraelské ofenzivě zemřelo přes 50.000 Palestinců, převážně rovněž civilistů, a další tisíce jsou zřejmě v troskách budov zničených masivním izraelským bombardováním.
Izraelská armáda 18. března po dvou měsících příměří obnovila letecké útoky a pak i pozemní operaci v Pásmu Gazy. Už 2. března také izraelská vláda přestala na toto palestinské území pouštět humanitární pomoc a od té doby se tam žádné nové dodávky jídla ani zdravotnické pomoci nedostaly.
Průzkum veřejného mínění, který dnes zveřejnil Izraelský demokratický institut, ukázal, že v průběhu války rostla podpora pro upřednostnění propuštění rukojmích před likvidací Hamásu. Zjistil, že 68 procent Izraelců si myslí, že prioritou by mělo být zajistit propuštění 24 rukojmích a vrácení těl tří desítek unesených.
