Slintavka a kulhavka je noční můrou chovatelů – vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se bleskově šíří mezi sudokopytníky. Postihuje především skot, prasata, ovce a kozy, a i když lidem přímo neškodí, mohou virus nevědomky přenášet. Nákaza se šíří nejen kontaktem mezi zvířaty, ale i vzduchem, na oblečení či vozidlech. Kvůli ničivým dopadům na hospodářství často přichází radikální opatření – utrácení nakažených stád, karantény a přísné veterinární kontroly. Jak se proti této nemoci brání Evropa a kde stále představuje hrozbu?
- Slintavka a kulhavka je akutní, velmi nakažlivé virové onemocnění (viry rodu Aphtovirus) sudokopytníků, vzácně přenosné i na člověka. Odborně popsáno je od roku 1764. Původce onemocnění se vyskytuje ve více typech: v Evropě jsou to typy 0, A a C, v jiných světadílech typy SAT 1, 2, 3, Asia 1. Uvnitř těchto typů existují ještě další varianty. Z hospodářských zvířat je ke slintavce a kulhavce nejvnímavější skot, dále prasata, kozy, ovce a hlavně mláďata těchto zvířat.
- Pro člověka není toto onemocnění nebezpečné, lidé ale mohou být přenašeči. Nákaza se může také přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.
- Slintavka a kulhavka je ve světě dosti běžnou chorobou. Podle Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE) je stálý výskyt choroby typický pro státy střední Afriky, celé Asie a v Jižní Americe zejména pro Brazílii a její severní sousedy.
- V Německu se začátkem letošního ledna objevil první případ slintavky a kulhavky od roku 1988. Laboratorní testy ho potvrdily v chovu skotu v zemském okrese Märkisch-Oderland, který leží mezi Berlínem a polskou hranicí. V braniborském městě Hönow, které těsně přiléhá k Berlínu, nemoci podlehla tři zvířata v chovu buvolů domácích, dalších 11 bylo utraceno. V okolí byla zřízena tříkilometrová ochranná a desetikilometrová monitorovací zóna. Braniborsko vydalo předtím také zákaz transportu zvířat v okolí Hönowa.
- Británie v reakci na tento výskyt zakázala dovoz šunky a dalších masných a mléčných produktů z Německa, Jižní Korea a Mexiko už předtím zakázaly dovoz vepřového masa z Německa. Česká Státní veterinární správa tehdy vyzvala české chovatele ke zvýšenému dodržování pravidel biologické bezpečnosti.
- Začátkem března bylo potvrzeno ohnisko nemoci v chovu mléčného skotu u města Győr v severozápadním Maďarsku nedaleko slovenské hranice. Následně čeští veterináři zakázali převoz ovcí, koz, prasat a skotu z Maďarska a ze Slovenska do ČR, opatření platilo do úterý, zrušeno bylo po ukončení likvidace ohniska nákazy v Maďarsku. Nyní zaznamenaly příznaky nákazy slintavkou a kulhavkou dvě farmy na jihu Slovenska. Od půlnoci platí zákaz dovozu hospodářských zvířat ze Slovenska, dnes ráno také byly obnoveny kontroly na česko-slovenských hranicích.
- Podle německého veterinárního Institutu Friedricha Loefflera (FLI) byly v posledních letech za země bez slintavky a kulhavky považovány všechny státy EU. Pravidelně se nemoc vyskytuje v Turecku, na Blízkém východě, v asijských či jihoamerických zemích. "Nelegálně dovezené zvířecí produkty z těchto zemí představují neustálé ohrožení pro evropské zemědělství," uvedl FLI.
- Každá země má takzvaný status, který uděluje Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat na základě údajů z předchozích pěti let. Status je několikastupňový: od zemí, kde se nemoc dlouhodobě nevyskytuje, přes země, kde se pravděpodobně nevyskytuje, sporadicky vyskytuje, až po státy, kde je výskyt častý. Některé africké a jihoamerické země ve statistikách OIE pro nedostatek informací nefigurují.
- Kvůli obrovské epidemii této nemoci - zaznamenáno bylo 2030 ohnisek nákazy - v roce 2001 v Británii porazili kolem 6,5 milionu kusů zvířat. Tehdejší epidemie stála britské hospodářství odhadem 12 miliard eur (přes 320 miliard korun). Ohniska nemoci se tehdy objevila i v jiných evropských zemích, například v Nizozemsku či ve Francii.
- V lednu 2011 zaznamenalo první případ této nemoci od roku 1998 Bulharsko. Nákazu veterináři zjistili u divokého prasete, které zastřelili při lovu myslivci. Ačkoli úřady rychle zavedly bezpečnostní opatření, infekce se rozšířila i na chovná zvířata. V březnu 2011 bylo na jihovýchodě Bulharska objeveno další ohnisko slintavky a kulhavky nedaleko tureckých hranic. V rámci prevence bylo vybito přes 140 zvířat. Podle odborníků se nákaza na chovný dobytek mohla přenést také z divoké zvěře, protože usedlost byla v zalesněné oblasti a krávy se zde pásly volně.
