Slovenská vláda připravuje zrušení daně z finančních transakcí, oznámil dnes v prohlášení premiér Robert Fico. Tuto daň, kterou jako jednu z hlavních součástí opatření k ozdravení veřejných financí loni zavedl právě současný kabinet, dlouhodobě kritizují například podnikatelé. Opozice vyzvala vládu, aby se zrušením daně neotálela.
Fico uvedl, že na jednání o přípravě státního rozpočtu na příští rok požádal ministra financí a jeho náměstka, aby připravili kroky ke zrušení transakční daně k začátku ledna 2027. Na podzim příštího roku jsou v zemi naplánovány parlamentní volby.
"Premiér Fico i jeho strana se pasují do role manažerů státu, dobře ovšem věděli, jaký průser je transakční daň. Kritikům vyčítali, že nevědí, o co jde. Nyní se ukázalo, jací jsou ve vládě břídilové. Na nesmyslnost daně pravidelně upozorňovali odboráři, živnostníci a také my v PS, dokonce ještě před jejím zavedením," uvedl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka.
Opozice už dříve neuspěla se snahami o zrušení uvedené daně. Parlament ale postupně schválil rozšíření výjimek z povinnosti platit tuto daň a například od letošního roku jí nepodléhají živnostníci. V současnosti se daň vztahuje na právnické osoby, a to až na výjimky zejména za odchozí platby z jejich bankovních účtů. Sazba daně u bankovních převodů činí 0,4 procenta z hodnoty odchozí platby, maximálně 40 eur (964 Kč) za jednu transakci.
Zaměstnavatelé označili ohlášené zrušení daně z finančních transakcí za odstranění škodlivého opatření, nikoliv za krok k podpoře ekonomiky a podnikatelského prostředí.
Předseda slovenské vlády ještě loni zrušení transakční daně odmítal. Letos v červnu ale řekl, že jeho kabinet takový krok zvažuje; podmínil ho ale tím, že vzniklý výpadek několika stovek milionů eur stát pokryje jinými příjmy. Původní očekávání kabinetu ohledně výnosu z této daně se nenaplnila.
Firmy a opozice kritizovaly vládu už při zavedení této daně. Někteří drobní podnikatelé pak žádali své klienty, aby jim platili v hotovosti. Tu pak podnikatelé mohli použít při svých nákupech, čímž se vyhnuli transakční dani.
Současná vláda při svých konsolidačních balíčcích zejména zvyšovala daně a povinné odvody a zavedla daně nové. Nezávislá rozpočtová rada (RRZ) upozornila, že kabinet stav veřejných financí výrazněji nezlepšil.
Slovensko podle šéfa RRZ Jána Tótha na rozdíl od Česka v minulosti dostatečně nevyužilo příznivého ekonomického vývoje k ozdravení státních financí. To vedlo k tomu, že míra zadlužení Slovenska dosáhla vyšší úrovně než v Česku a tento stav setrval i za posledních krizí.
