Slovensko se nebude podílet na případném programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenských potřeb Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi. Novinářům to v sobotu oznámil slovenský premiér Robert Fico.
Unijní prezidenti a premiéři tento týden na summitu odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii. Na možná rizika dnes upozornil také Fico.
"Nezúčastníme se žádného schématu, které by vedlo k tomu, že budeme financovat vojenské potřeby Ukrajiny," uvedl na tiskové konferenci Fico, jehož nynější vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a sám Fico dlouhodobě kritizuje přístup EU k válce na Ukrajině. Slovenský premiér dal opět najevo, že Bratislava je nadále ochotna zbraně a vojenský materiál pro Kyjev pouze prodávat.
Ve hře je použití ruských peněz proti Rusku
Podle Fica přicházejí v úvahu také možnosti, že by se členské země evropského bloku na pomoc Kyjevu v objemu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro příští dva roky složily nebo poskytly záruky na půjčku Ukrajině. Fico řekl, že při těchto garancích by na Slovensko připadla částka 1,4 miliardy eur (34 miliard korun).
Plán, který by umožnil na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až desítky miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž tato aktiva byla podle Bruselu zkonfiskována, představila Evropská komise před několika týdny.
V návrhu se hovoří o celkovém objemu 185 miliard eur (4,5 bilionu korun), nicméně část, asi 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč) by byla využita na již existující závazky, konkrétně na podporu úvěru skupiny G7, pro samotnou půjčku by tak mohla sloužit částka 140 miliard eur.
