Sjezd sudetských Němců, který se letos poprvé uskuteční v Brně, otevírá debatu o minulosti i budoucnosti česko-německých vztahů. Podle historika Jana Vondrouše by měl být vnímán jako krok ke smíření, nikoli jako hrozba. Problém však vidí jinde – ve slabé výuce moderních dějin, která podle něj brání lepšímu porozumění.
Sjezd v Brně jako krok ke smíření
Připravovaný sjezd sudetských Němců v Brně je cestou ke smíření, řekl Jan Vondrouš, ředitel společnosti Collegium Bohemicum, která spravuje expozici Naši Němci v ústeckém muzeu. Historie by měla zůstat historikům, politici by měli koukat do budoucnosti a řešit současné problémy, uvedl. Vztahy mezi oběma národy podle něj vyřešila už Česko-německá deklarace v roce 1997. Problém vidí ve výuce dějepisu, lidem informace o poválečných událostech ze školy chybí.
Expozici Naši Němci ročně navštíví tisíce osob. Ze 60 procent jsou to Češi, ze 40 procent Němci a další cizinci. Ve 20 místnostech výstava nastiňuje dějiny česko-německého soužití na území dnešní České republiky od středověku do 20. století. Odhaluje méně známou historii, nevyhýbá se ani nacismu a odsunu. Plochou 1500 metrů čtverečních je větší než Sudetoněmecké muzeum v Mnichově.
Poprvé v Česku: 76. ročník sjezdu
Sjezd v Brně pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se od 22. do 25. května uskuteční 76. ročník, bude to poprvé v Česku. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno, což je spolek na podporu kulturní činnosti. Iniciativa organizuje na jižní Moravě mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná poválečný odsun německých obyvatel Brna.
Téma sjezdu sudetských Němců v Brně se nyní do hovoru Severočechů dostává. "Lidé to probírají, mají tady zkušenosti s Němci, kteří si před lety přijeli prohlédnout rodiště. Jeden rozhovor končil konstatováním, že vlastně byli milí, možná dnes už nežijou a jejich děti asi nebudou chtít dům v Česku," uvedl Vondrouš. "Neviděl bych v tom problém. Ti, kteří budou chtít křičet, zakřičí, ale nakonec většina jezdí do Německa na nákupy a příhraniční podpora kulturních akcí a sbližování je tady velká," řekl.
Kořeny, paměť a smíření
Sudetští Němci podle Vondrouše chtějí upozornit na to, že tu mají nějaké kořeny, hroby předků a z toho důvodu i cit k zemi. "Je v pořádku, že se vztahy napravují v rámci spolků, neziskových organizací, které navazují kontakty s Němci," uvedl historik. Kontroverzní reakce svědčí podle Vondrouše o nevyspělosti lidí, kteří vyvolávají strach, aby si udrželi vlastní voliče.
Problém vidí ředitel Collegia Bohemica ve výuce dějepisu v Česku. "Česko-německá témata se neprobírají, v posledních ročnících se rychle přejde druhá světová válka, ale důležité události jako roky 1968 a 1989 už se probrat nestihnou. Děti se dokola učí házet cifry o neandrtálcích, ale chybí jim informace k Pražskému povstání nebo druhé světové válce," uzavřel Vondrouš.
