Trápí vás každoroční výskyt sinic a úhyny ryb na Novomlýnských nádržích? Starostové tří okolních obcí začínají být otevření širší odborné diskuzi o jejich budoucnosti, včetně radikálního návrhu na vypuštění dolní nádrže. Zatímco pro některé jde o vítaný krok kvůli špatné kvalitě vody, zástupci obcí zdůrazňují, že finální rozhodnutí musí učinit experti. Tématu, které dosud místní příliš neřešili, začíná svítat.
Návrhy některých vědců na vypuštění přinejmenším dolní Novomlýnské nádrže starosta a starostky tří okolních obcí nerozporují. Vnímají potřebu širší debaty o tom, jak řešit každoroční problém s růstem sinic, což pod nádržemi způsobuje úhyny ryb. Vyplývá to z jejich vyjádření. Všichni se však shodli na tom, že jde o jejich soukromé názory a debatu přenechávají odborníkům.
Strachotín a Dolní Věstonice z přítomnosti nádrže nijak neprofitují. Ani z turistického ruchu, ani z vody samotné, kterou nemohou k ničemu využít. "Nejvýše můžeme někdy zavlažit fotbalové hřiště," řekla Jaroslava Mikáčová (STAN) ze Strachotína. Jediná obec, která má příjmy z turistického ruchu, je Pavlov. "U vody je kemp YachtClub, odtud máme poplatky za ubytování, a pronajímáme nějaké pozemky u vody," řekl starosta Zdeněk Duhajský (Pro obec Pavlov).
Že je potřeba širší společenská diskuse, jíž se zúčastní odborníci, se domnívá jeden ze zastánců vypuštění - rostlinný ekolog z Vídeňské univerzity Kryštof Chytrý. Jeho slovům přikládá váhu starostka Dolních Věstonic Jaroslava Rajchlová (Věstonický spolek). "S ním a jeho manželkou spolupracujeme na některých zelených projektech. Jsou to chytří lidé, žádní ekoteroristé. Problém bych s vypuštěním neměla. Sinice jsou rok od roku horší a je to smradlavá močka," ohodnotila kvalitu vody Rajchlová. Turisté, kteří do obce přijíždějí, jedou podle ní za vínem a cyklistikou, nikoliv za vodní hladinou.
S Mikáčovou se však shoduje v tom, že zápach je cítit pouze u vody, v obci už nikoliv. Voda bývá zelená na nádržích každoročně několik týdnů až měsíců.
Starostky připomněly i to, že někteří místní byli proti stavbě nádrží, které postupně v 70. a 80. letech zatopily unikátní lužní lesy. "Byl proti tomu i náš první porevoluční starosta," řekla Mikáčová. Obě připomněly také potíže s komáry, kteří byli součástí soužití s lužními lesy a kteří s napuštěním přehrady víceméně zmizeli.
Lidé v obcích se však o budoucnost nádrží příliš nestarají. "Když na to sama nezavedu hovor, tak to neřeší," řekla Mikáčová. Podle Duhajského diskuse v obci zatím žádná nebyla. "Ale je to téma, které se asi začne řešit," soudí.
Nádrže byly definitivně napuštěné v roce 1989 a byly stavěné jako protipovodňová ochrana a zásobárna závlahové vody. Pro druhý účel však prakticky neslouží. Přestože soustava tří nádrží je druhou největší vodní plochou v Česku, kvůli malé hloubce, jež dosahuje maximálně zhruba sedmi metrů, je zásoba vody menší a odpovídá například Vranovu či Dalešicím.
