Užší vedení Sociální demokracie (SOCDEM) navrhlo předsednictvu strany svolat mimořádný sjezd a k jeho datu plánuje grémium rezignovat, uvedla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Grémium vedle Maláčové zahrnuje například místopředsedy Lubomíra Zaorálka a Jiřího Nedvěda.
Lídři SOCDEM čelí kritice poté, co neuspěl jejich plán na návrat do Sněmovny na kandidátkách hnutí Stačilo! Uskupení vedené komunisty získalo 4,3 procenta hlasů a nepřekročilo nutnou pětiprocentní hranici pro zisk poslaneckých mandátů. Už kvůli spolupráci s KSČM oznámila odchod ze strany řada známých sociálních demokratů.
O víkendu rezignoval místopředseda Jiří Oliva, zdůvodnil to protestem proti spojenectví se Stačilo! Už po oznámení společné kandidátky s komunisty opustili SOCDEM mimo jiné hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, někdejší ministr a senátor Jiří Dienstbier nebo nedávný předseda strany Michal Šmarda.
Sociálním demokratům se to nepovedlo podruhé v řadě
Někdejší vládní ČSSD bude po neúspěchu Stačilo! chybět ve Sněmovně ve druhém volebním období v řadě. Maláčová stranu vede od loňského října, kdy ji zvolili v prvním kole delegáti 66 procenty hlasů. Za svůj cíl tehdy označila vybudování široké levicové koalice. Vyjednávání se Stačilo! původně SOCDEM ukončila, vyčítala mu, že nechce zdůrazňovat levicová témata, ale je postaveno ryze na antisystémovém programu.
Loni na podzim nakonec získala předsednickou funkci. Maláčová kandidovala na předsedkyni SOCDEM s plánem vybudovat širokou levicovou koalici. Jednala zejména s hnutím Stačilo!, v únoru však rozhovory ukončila, zdůvodnila to tím, že hnutí vedené KSČM se soustředí místo levicového na antisystémový program.
Ještě začátkem června Maláčová uvedla, že SOCDEM půjde do podzimních voleb samostatně, nakonec se ale se Stačilo! dohodla. "Díky této spolupráci má každý volič levice jistotu, že žádný levicový hlas v těchto volbách nepropadne. Naopak, bude jasně slyšet při jednání o příští vládě," uvedla Maláčová poté, co spolupráci schválilo předsednictvo hnutí Stačilo!.
Pro kolegy to bylo přes čáru
Sociální demokraté nakonec obsadili asi 11 procent kandidátky hnutí, které dominovali komunisté, Maláčová byla jedničkou v Praze. Uskupení ale nakonec získalo jen 4,3 procenta hlasů a do Sněmovny se nedostalo.
Ve funkci ministryně práce a sociálních věcí patřila Jana Maláčová k nejvýraznějším sociálnědemokratických ministrům koaliční vlády Andreje Babiše (ANO). Pro své mnohé návrhy na zvyšování státních příspěvků na sociální, důchodové či mzdové výdaje ji kritizovala pravicová opozice i řada odborníků.
Podle médií si tehdy Maláčová od pravicových politiků za rozhazovačnost vysloužila přezdívku "Venezuela", která odkazuje na bankrotující jihoamerickou zemi s autoritářským režimem. Týdeníku Reflex k tomu v roce 2020 řekla, že přezdívka jí nevadí, ale vadí jí, že se "pravice nedokáže vyrovnat s tím, že levice je přirozenou součástí politického spektra".
"Já se snažím prosazovat společnost, kdy lidé dostanou za práci zaplaceno tak, aby z toho mohli rozumně, důstojně vyžít. Jsme jedna z nejbohatších zemí světa, proto rovněž chci, aby fungovaly kvalitní veřejné služby. A jestli tomu budeme říkat socialismus, nebo ne, to už nechám na ostatních," uvedla také v únoru 2020 pro Reflex.
Maláčová se do vlády dostala až zhruba měsíc po jejím jmenování, koncem července 2018. V kabinetu nahradila stranického kolegu Petra Krčála, který rezignoval kvůli podezření z plagiátorství v bakalářské práci. Maláčovou do té doby na ministerstvu práce vedla odbor rodinné politiky a politiky stárnutí.
Měla socdem program, ale zaprodala se s komunistům
Ve vládě prosazovala zvyšování minimální mzdy, zvýšení rodičovského příspěvku, zavedení náhradního výživného či zrušení karenční doby u nemocenské. Během pandemie prosazovala řadu opatření ke snížení dopadu různých vládních omezení, například program ochrany zaměstnanosti Antivirus či příspěvek zaměstnancům v karanténě. Jako ministryně také se také snažila o prosazení změny důchodového systému, žádnou ze tří variant reformy ale nakonec vláda i kvůli covidové pandemii neschválila. Maláčové se podařilo prosadit alespoň parametrické změny.
Maláčová se také angažovala v Oranžovém klubu, sdružení sociálnědemokratických žen, které usiluje o spravedlivé zastoupení žen ve veřejném životě. V letech 2016 až 2018 byla členkou správní rady Česko-německého fondu budoucnosti.
