Sněmovna po noční pauze obnovila ráno jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Vyvolala jej opozice kvůli kontroverzním krokům vládní koalice, zejména kvůli vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem.
V úterý se debata poslanců protáhla na 12 hodin bez přestávky. V dnešním pokračování chce vystoupit ještě přes 40 poslanců, kteří se do rozpravy přihlásili písemně. Jako první je ale předešel se stanoviskem Pirátů jejich bývalý předseda Ivan Bartoš.
Většinu úterního jednání si zabrali zástupci vládního tábora s přednostním řečnickým právem, kteří popisovali své dosavadní kroky, případně obdobně jako při jednání o důvěře vládě v polovině ledna představovali své další plány. Hodinová vystoupení měli premiér a předseda ANO Andrej Babiš a předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. První z opozičních představitelů se do diskuse mohli zapojit po zhruba osmi hodinách od zahájení schůze.
Počty jsou jasné. Vláda hlasování o nedůvěře přežije
Kabinet ANO, SPD a Motoristů první opoziční snaze o pád vlády s největší pravděpodobností odolá. Aby kabinet padl, návrh na vyslovení nedůvěry by muselo podpořit nejméně 101 z 200 poslanců. Opozice jich má 92. Koaliční tábor proto označuje snahu opozice za zbytečnou, nesmyslnou a zdržující ministry od práce. ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 ale poukazují na to, že plní kontrolní roli opozice a Sněmovny.
ANO a SPD se pokusilo sesadit v minulém období tehdejší vládu Petra Fialy (ODS) čtyřikrát, také vždy neúspěšně. Z celkových dosavadních 20 pokusů o svržení kabinetu uspěla opozice jen v roce 2009, kdy svrhla vládu Mirka Topolánka (ODS).
Nynější jednání o nedůvěře vládě podnítila opozice potom, co koalice nepřipustila minulý týden ve Sněmovně projednání žádného z jejích návrhů, které se týkaly zpráv, jež posílal předseda Motoristů a vicepremiér Petr Macinka poradci prezidenta Petru Kolářovi. Macinka v nich kvůli Turkovu nejmenování hrozil odvetnými kroky. Pavel považuje zprávy na rozdíl od Macinky za pokus o vydírání.
