Americký obchodní soud ve středu pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu.
Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Dolar na zprávu o pozastavení cel reagoval posílením.
Trump tvrdí, že k zavedení cel nepotřebuje obvykle nutný souhlas Kongresu, protože se dovozní poplatky týkají zemí, s nimiž mají Spojené státy obchodní deficity a jde proto o otázku národní bezpečnosti. Tento postup zpochybnilo nejméně sedm žalob, s nimiž se na soudy obrátili odpůrci Trumpovy celní strategie.
Trump cla neustále mění, vyhlašuje a odkládá
Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA z mnoha zemí světa. Řadě států zavedl vyšší cla, v případě EU 20 procent, u Číny až 145 procent, na což finanční trhy reagovaly prudkým propadem a ekonomové varovali před celosvětovými dopady obchodní války. Brzy však Trump platnost zvýšených cel odložil, aby umožnil vyjednat obchodní dohody. V případě evropského bloku nedávno pohrozil clem 50 procent, opět jej však odložil do 9. července.
Federální Soud pro mezinárodní obchod se sídlem v New Yorku nyní vyhověl žalobě a platnost plošných cel pozastavil. Soudci také nařídili Trumpově administrativě, aby do deseti dnů vydala nové příkazy, které jsou v souladu se soudním zákazem.
Tříčlenný soudní senát rozhodnutí zdůvodnil tím, že prezident nemá pravomoc zavádět cla a řešit obchodní politiku, která podle ústavy náleží Kongresu. Obchodní deficit podle soudců není otázkou národní bezpečnosti, jak tvrdí Trump. Soudci zdůraznili, že nezpochybňují účinnost či správnost zaváděných cel, ale pouze jejich legálnost. Soud pro mezinárodní obchod má pravomoc rozhodovat občanskoprávní věci týkající se obchodu.
Soud zrušil všechna Trumpova cla od ledna
Soud s okamžitou platností zrušil všechny Trumpovy příkazy týkající se cel zavedených od ledna, která vycházela ze Zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA), tedy zákona určeného k řešení neobvyklých a mimořádných hrozeb v době národní nouze.
Kromě recipročních cel oznámených v dubnu se zrušení týká i plošných cel zavedených dříve na Čínu, Kanadu a Mexiko. Soud nebyl požádán, aby se zabýval některými odvětvovými cly, tedy cly která Trump vydal na dovoz automobilů, oceli a hliníku s použitím jiného zákona.
Pokud verdikt nezruší odvolací soudy, bude podle médií znamenat zásadní ránu pro Trumpovu strategii, s níž se snaží přimět další země k nákupu amerického zboží a firmy k přesunu výroby do USA.
"Není na nevolených soudcích, aby rozhodovali, jak řešit národní bezpečnost," uvedl zástupce mluvčí Bílého domu Kush Desai. Prezidentův úřad krátce po oznámení soudního rozhodnutí podal odvolání, které může projednávat federální odvolací soud ve Washingtonu. Další instancí je pak až nejvyšší soud USA.
Americký dolar na rozhodnutí soudu reagoval posílením
Americký dolar, který od začátku Trumpova zavádění cel výrazně ztratil na hodnotě, začal po verdiktu soudu posilovat zejména vůči euru, jenu a švýcarskému franku. Prudce rostou také akcie v Asii a termínové kontrakty na americké akciové indexy, které naznačují, jakým směrem se vydají akcie v USA po otevření trhů.
Rozhodnutí bylo vydáno v rámci dvou žalob, z nich jednu podalo nestranické centrum Liberty Justice Center jménem pěti malých amerických podniků, které dovážejí zboží ze zemích zasažených těmito cly. Druhou podalo 12 amerických států. Společnosti, mezi nimiž jsou například dovozce vína a lihovin z New Yorku nebo výrobce vzdělávacích sad a hudebních nástrojů se sídlem ve Virginii, uváděly, že cla poškodí jejich schopnost podnikat. Další žaloby se projednávají.
Trump si nárokuje širokou pravomoc stanovovat cla podle IEEPA. Tento zákon byl v minulosti používán k uvalení sankcí na nepřátele USA nebo ke zmrazení jejich majetku. Trump je prvním americkým prezidentem, který jej použil k uvalení cel. Trump při rozhodování o nových clech na začátku dubna označil obchodní deficit za národní nouzový stav.
