Češi žijící v cizině nebudou zřejmě moct využít při podzimních sněmovních volbách korespondenční hlasování v Afghánistánu, Jemenu, Severní Koreji, Libyi, Palestině, na Haiti, v Somálsku a v Západní Sahaře. Krajané budou moct na podzim volit korespondenčně poprvé, umožní to loni přijatá změna zákona. Obvody, v nichž poštovní služby jsou dostatečně spolehlivé, vyjmenovává návrh nařízení vlády připravený ministerstvem zahraničí. V osmi zbývajících budou moct Češi volit zřejmě jen postaru, tedy prezenčně na zastupitelských úřadech. Podle odhadu v takových regionech žijí desítky Čechů.
S ohledem na přípravu voleb Černínský palác navrhuje, aby nařízení vlády nabylo účinnosti 1. dubna. Dostupnost poštovních služeb bude diplomacie průběžně monitorovat a v případě potřeby připraví novelizaci nařízení.
"Základní ideou bylo umožnit korespondenční hlasování co nejširšímu okruhu českých občanů v co nejvíce státech. Na základě objektivního průzkumu dostupnosti a spolehlivosti poštovních služeb nakonec pouze v osmi státech, respektive územích, nebude možné korespondenční hlasování využít," řekla ČTK mluvčí ministerstva Mariana Wernerová.
Čeští občané, stejně jako v minulých hlasováních, tam budou moct odvolit prezenčně na zastupitelském úřadě (ZÚ), v jehož konzulárním obvodu mají své bydliště a v jehož zvláštním volebním seznamu jsou zapsáni. "Češi v Afghánistánu budou moci tedy osobně volit na ZÚ Islámábád (Pákistán), v Jemenu na ZÚ Rijád (Saúdská Arábie), v KLDR na ZÚ Peking (Čína), v Libyi na ZÚ Tunis (Tunisko), v Palestině na ZÚ Tel Aviv (Izrael), na Haiti na ZÚ Havana (Kuba), v Somálsku na ZÚ Addis Abeba (Etiopie) a v Západní Sahaře na ZÚ Rabat (Maroko)," vyjmenovala mluvčí.
Korespondenční formu hlasování by mohli podobně jako dosud využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Budou muset včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe. Volební lístek si voliči vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem dají do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu.
Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo původně navrhovaných dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise. Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko. Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům.
Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18.800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13.200 z nich. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28.700 Čechů, využilo toho 23.000. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 600.000 českých občanů.
Opoziční hnutí ANO v uplynulém týdnu oznámilo, že novelu umožňující korespondenční volby v cizině nenapadne u Ústavního soudu. Termín sněmovních voleb prezident Petr Pavel zatím nevypsal, podle jeho slov by se měly uskutečnit v druhé polovině září.
