Spolupráce mezi zemědělci a myslivci při ochraně srnčat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení, často selhává, tvrdí spolek Stop sečení zvířat. Podle spolku kvůli nedostatečné domluvě, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v Česku zahyne následkem sečení až 60.000 srnčat. Ministerstvo zemědělství (MZe) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že státní správa nemá kapacity pole kontrolovat a základem ochrany srnčat je včasná domluva mezi zemědělci a myslivci.
Zemědělec by měl podle mysliveckého zákona sekat pole od středu ke krajům, aby měla zvěř šanci uniknout, použít techniku s účinným plašičem zvěře a předem seznámit myslivecký spolek s dobou a místem zemědělských prací. Za nesplnění povinností vyplývajících ze zákona hrozí sankce až 10.000 korun.
Spolek upozorňuje, že zemědělci rozhodují o termínech podle počasí, často maximálně den dopředu. "Ne vždy tato prostá komunikace mezi lidmi funguje. A řekněte sami, kdy jste naposledy viděli nějaký traktor, aby sekal trávu od středu louky, nebo aby jezdil postupně po řádcích jedné strany pole k druhé?," napsal spolek na svém webu.
Podle ministerstva je základem pro ochranu srnčat oznámení plánované seče předem a koordinace vyhledávání mláďat v terénu. "Území ČR je rozděleno do téměř 6000 honiteb, do kterých spadají i pole a louky. Není proto v kapacitních možnostech orgánů státní správy myslivosti všechny v době senoseče osobně a opakovaně procházet," uvedl Patrik Mlynář, vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství MZe.
Srnčata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. Při přiblížení sekačky pak zůstávají nehybná ukrytá v trávě, což je jejich přirozená obranná reakce.
Agrární komora ČR na dotaz ČTK uvedla, že zemědělci spolupracují s myslivci i veřejností prostřednictvím různých spolků a procházejí porosty, zda se v nich zvířata neschovávají. "Využívají také moderní technologie, jako jsou plašiče nebo různá signalizační zařízení, stále častěji používají také drony. Současně je třeba říct, že je to i o individuálním přístupu každého,” uvedla mluvčí komory Barbora Pánková.
Ministerstvo pomáhá s ochranou mláďat také prostřednictvím dotací, zemědělci a myslivci si mohou z dotací pořídit detektory pohybu, termovize, drony či akustické plašiče. Výše dotace z programu Investice do zemědělských podniků činí 40 procent, u mladých a ekologických zemědělců je ještě vyšší. Maximální výše dotace na jeden projekt je 30 milionů korun. Na senzory a techniku k nim poskytlo MZe od roku 2023 přibližně dva miliony korun. Na pořízení jednoho plašiče poskytuje resort dotaci ve výši 2000 korun.
Speciální senzory, které využívá například brněnská Mendelova univerzita, dokážou zvíře v porostu odhalit a dát řidiči traktoru signál, že se před ním něco nachází. Senzor stroj přímo zastaví a lištu přizvedne nebo řidič může zvíře odnést a jet dál.
Podle spolku je nicméně nejjistější způsob, jak srnčata zachránit, vyhledávání a vynášení mláďat z louky ráno, přímo v den sečení. Spolek organizuje dobrovolnické skupiny, do kterých se může kdokoliv zapojit a pomoct s vyháněním zvířat či pilotováním dronů. V ČR je nyní téměř 50 skupin a další podle spolku vznikají.
