Skupina téměř tří desítek senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní. Podle navrhovatelů současný systém neoprávněně zvýhodňuje Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň prostřednictvím specifických koeficientů, čímž vytváří nerovnost mezi obcemi. Senátoři kritizují chybějící transparentní kritéria pro přidělování těchto privilegií a žádají nápravu systému přerozdělování daňových výnosů.
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtovém určení daní. Konkrétně jde o ustanovení, která zvýhodňují Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň při rozdělování daňových příjmů. Zákon podle senátorů vytváří uzavřenou skupinu čtyř měst, privilegovanou na úkor ostatních samospráv. Soud návrh zpřístupnil na webu, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, rozhodovat budou všichni soudci a soudkyně.
"Tento mechanismus fakticky rozděluje obce na dvě kategorie, a to na obce zákonem 'privilegované', kterým je přiznán násobně vyšší podíl na výnosech sdílených daní, a všechny ostatní obce, které žádné zvýhodnění nemají," stojí v návrhu.
Návrh podpořily téměř tři desítky senátorů, za které jednal Michael Canov (SLK). Nechtějí zrušit celý systém rozpočtového určení daní, ale jen některá ustanovení zákona a jeho přílohu. Jde hlavně o přepočítací koeficienty pro čtyři největší sídla v Česku.
V případě zrušení koeficientů by Praha, Brno, Ostrava a Plzeň při rozdělování daní přišly o své zvláštní postavení, v minulosti zdůvodňované tím, že velká města jsou významná pro širší okolí a slouží nejen svým obyvatelům, ale širší aglomeraci nebo celému regionu. Senátoři argumentují tím, že podobné funkce dnes plní i jiná krajská města, například Liberec či Olomouc.
Senátoři nezpochybňují fakt, že daňové výnosy jsou rozrůzněné. Vadí jim, že chybí obecná, předem daná a přezkoumatelná kritéria, která by teoreticky umožnila přičlenit k čtveřici měst i další sídla, pokud kritéria splní.
Přepočítací koeficient činí 4,0641 pro Prahu a 2,2961 pro Brno, Ostravu a Plzeň. Návrh senátorů pracuje také s ekonomickou analýzou. Na jejím základě uvádí, že v roce 2025 připadalo podle systému rozpočtového určení daní na jednoho obyvatele Prahy asi 61.000 korun, na obyvatele Brna, Ostravy a Plzně kolem 35.000 korun, zatímco u Liberce, Olomouce, Hradce Králové nebo Zlína přibližně 19.000 korun.
"Přitom nelze dovodit žádný zásadní rozdíl v charakteru ani struktuře poskytovaných veřejných služeb, který by takovou disproporci odůvodňoval. Plzeň, stejně jako Liberec, Olomouc či Zlín, funguje jako krajské a přirozené regionální centrum a zajišťuje veřejnou infrastrukturu a služby nejen pro své občany, ale i pro občany okolních obcí," stojí v návrhu.
