,,Srdcař“ Josef Kautzner: Infarkt už není nemoc starších. Stále častěji postihuje i mladé

„Lidé by si měli uvědomit, co od svého života očekávají. Zda se chtějí stát v šedesáti – či i dříve – invalidními a strávit zbytek života se srdečním selháním, nebo zda chtějí prožít tato léta aktivně, užívat si vnoučat, cestování a svých koníčků. Pokud dojdou k poznání, že je potřeba něco změnit, mají v podstatě vyhráno,“ říká česká „kapacita přes srdíčka“, profesor JOSEF KAUTZNER, přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM.

Co všechno hrozí srdci a jak člověk pozná, že jeho srdce není v pořádku, například že se blíží infarkt?

Člověk se může narodit se srdečními vadami nebo geneticky podmíněnými poruchami, které vedou buď k závažným arytmiím, nebo k srdečnímu selhání. Nejčastěji však srdce ohrožujeme sami svým nevhodným životním stylem, který významně přispívá k rozvoji ischemické choroby srdeční, srdečního selhání nebo fibrilace síní. Srdce může být postiženo také různými typy zánětů. Těch onemocnění je skutečně řada.

Jaké příznaky lidé nejčastěji podceňují?

Problém spočívá v tom, že subjektivní vnímání příznaků nemusí odpovídat závažnosti onemocnění. Velmi úzkostní lidé často vyhledávají lékařskou pomoc opakovaně i přes ujištění, že nejde o nic vážného. Naopak lidé se závažným postižením mohou své potíže bagatelizovat nebo podceňovat. Za nejdůležitější varovné příznaky považujeme bolest na hrudníku, zejména za hrudní kostí, dále dušnost a náhlou ztrátu vědomí, tedy synkopu.

Co by měl člověk udělat v prvních minutách podezření na infarkt?

Infarkt myokardu je v naprosté většině případů způsoben ucpáním některé z tepen zásobujících srdce krví. K tomu dochází nejčastěji v důsledku vzniku krevní sraženiny na prasklém aterosklerotickém plátu v cévě. Nedostatek kyslíku a živin v postižené oblasti se projeví jako náhlá, tlaková až svíravá bolest za hrudní kostí, která se může šířit do krku nebo do levé horní končetiny. Obvykle se přidává i pocit slabosti, úzkosti a výrazné pocení. V takové situaci je zásadní zachovat klid a okamžitě kontaktovat záchrannou službu, například prostřednictvím aplikace Záchranka nebo telefonicky. V žádném případě by postižený neměl jet do nemocnice autem.

Kolik lidí dnes infarkt přežije?

I v tomto případě záleží především na tom, jak rychle se pacient dostane do nemocnice a jak brzy je zahájena léčba. Obecně lze říci, že v České republice dnes přežívá hospitalizaci pro infarkt myokardu až 95 procent pacientů.

Jaké jsou v Česku nejčastější problémy se srdcem, kolik lidí postihují a jak se léčí?

V mezinárodním srovnání zaujímá Česko podle dat Eurostatu poměrně nepříznivé postavení v podílu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Vyšší úmrtnost mají především země bývalého východního bloku. Mezi nejčastější choroby patří ischemická choroba srdeční, dále srdeční selhání, jímž trpí přibližně tři procenta obyvatel, a fibrilace síní, která postihuje zhruba pět procent populace. Kardiovaskulárních onemocnění je však mnohem více a vzhledem k jejich časté kombinaci nelze přesně určit, kolika lidí se týkají. Tomu odpovídá i široká škála léčebných postupů.

Říká se, že srdeční selhání je novou epidemií lidstva. Proč?

To je objektivní skutečnost, která platí především ve vyspělých zemích. Srdeční selhání je stav, kdy srdce z různých důvodů nezvládá dostatečně zásobovat organismus krví, a tedy ani kyslíkem a živinami. Důsledkem jsou potíže, jako je dušnost, únava a snížená fyzická výkonnost. Příčin je řada: od geneticky podmíněných onemocnění, například kardiomyopatií, přes následky infarktu myokardu až po různé arytmie. Přibližně polovina pacientů rozvine srdeční selhání při zachované funkci levé komory. Typicky jde o jedince s nadváhou nebo obezitou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou a zvýšenou hladinou cholesterolu, tedy o pacienty s metabolickým syndromem. Počet nemocných narůstá z několika důvodů. Dokážeme lépe léčit akutní stavy, jako je infarkt, více lidí je přežije, máme přesnější diagnostiku a zároveň se populace dožívá vyššího věku. Alarmující je ale nárůst případů souvisejících právě s obezitou a metabolickým syndromem.

Jak často by měl zdravý člověk chodit na preventivní prohlídky?

Preventivní prohlídka u praktického lékaře je hrazena jednou za dva roky. Lidé by však měli dbát na prevenci zejména po čtyřicátém roce života, při výskytu kardiovaskulárních onemocnění v rodině nebo v případě, že trpí cukrovkou.

S jarem vyrazili do přírody běžci všech věkových kategorií. Při pohledu na jejich brunátné a ztrhané tváře si někdy říkám, že si možná spíše škodí. Je běh pro srdce ideální, nebo může i škodit?

Pohyb je nepochybně zásadní součástí zdravého životního stylu. Ideální forma pohybu se ale liší podle jednotlivce. Zejména starší lidé se nemusejí nutit do běhu – velmi dobře funguje i svižná chůze, nordic walking nebo jízda na kole. Obecně je vhodné kombinovat vytrvalostní aktivity s posilováním. Při běhu je vhodné sledovat tepovou frekvenci, třeba pomocí chytrých hodinek, aby člověk nepřekračoval své maximální hodnoty. Jako u všeho platí, že vše by mělo být s mírou. Extrémní výkony mohou vést k poškození srdce a například vytrvalostní běžci mají vyšší riziko vzniku fibrilace síní. Profesionální sportovci by proto měli být pravidelně sledováni.

Kolik pohybu týdně by měl člověk mít, aby chránil své srdce?

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by měl člověk absolvovat 150 až 300 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně, případně 75 až 150 minut intenzivní zátěže. Často se uvádí hranice deseti tisíc kroků denně, která odpovídá zhruba sedmi až osmi kilometrům. Toto číslo má původ v marketingové kampani z Japonska z doby před olympijskými hrami v Tokiu v roce 1964.

Řada studií ale ukázala, že významný zdravotní přínos přináší už přibližně sedm tisíc kroků denně. Určité benefity jsou patrné dokonce i při nižší denní aktivitě, kolem tří tisíc kroků.

Co lidé nejčastěji dělají při sportu špatně?

Někteří začnou sportovat bez postupného zvyšování zátěže a mohou to hned na začátku přehnat. Často také nevěnují dostatečnou pozornost rozcvičení, což může vést k různým úrazům. Při vytrvalostních sportech, zejména v horkém počasí, hrozí dehydratace nebo přehřátí organismu. Problémem může být i nevhodně zvolený tréninkový plán nebo nevhodné posilovací sestavy, které nejsou přizpůsobeny konkrétnímu jedinci.

Má smysl začít sportovat i ve vyšším věku?

Začít sportovat má smysl v jakémkoli věku. Pokud člověk nikdy dříve nesportoval, je vhodné začít s jednoduššími aktivitami, například s chůzí, a postupně zátěž zvyšovat.

Do jaké míry škodí našemu srdci dnešní životní styl? Je větší problém špatná strava, nebo nedostatek pohybu?

Odhaduje se, že až polovina předčasných úmrtí na kardiovaskulární onemocnění souvisí s nezdravým životním stylem. Zásadní roli hraje jak nedostatek pohybu, tak nevhodná strava, respektive její nadměrné množství, které vede k nadváze a obezitě. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory patří také kouření cigaret. Škodlivé je nejen aktivní, ale i pasivní kouření, stejně jako užívání elektronických cigaret.

Jak si stojí česká kuchyně z pohledu kardiologa?

Upřímně řečeno, spíše nepříznivě. Je založena převážně na živočišných tucích, červeném mase, knedlících a omáčkách. Zdravá strava by měla naopak obsahovat více zeleniny, ovoce, luštěnin, obilovin, ořechů, kvalitních tuků, například olivového oleje, a ryb. Jinými slovy, stravu typickou pro středomořské země.

Existuje „ideální“ jídelníček pro zdravé srdce?

Různé studie porovnávaly vliv jednotlivých typů diet na kardiovaskulární zdraví. Nejlépe z těchto srovnání dlouhodobě vychází právě středomořská.

Má smysl řešit cholesterol už u mladých lidí?

Rozhodně ano. Hladina cholesterolu a jeho složení jsou ve většině případů geneticky podmíněné a významně ovlivňují riziko rozvoje aterosklerózy. Léky, jako jsou statiny, hrají důležitou roli při jeho snižování. Kromě toho mají i další účinky – například stabilizují aterosklerotické pláty v cévách a snižují riziko jejich prasknutí, a tedy i vzniku infarktu myokardu.

Řada lékařů upozorňuje, že snaha potlačit cholesterol statiny je kontraproduktivní. Jaký na to máte názor?

Objevují se různé názory, které však nejsou vždy podloženy vědeckými důkazy. Někdy se mezi nimi objevují i velmi problematická tvrzení, například zpochybňování očkování. Takové postoje sice mohou přitáhnout pozornost veřejnosti, ale z medicínského hlediska nejsou správné.

Jaký vztah má srdce k alkoholu? Je malé množství v pořádku?

Řada novějších studií ukazuje, že ani malé množství alkoholu není z hlediska zdraví ideální. Na druhou stranu je součástí středomořské diety i malé množství vína konzumované při jídle. Ze všech neřestí proto nepovažuji malé množství vína za zásadní problém.

Je pravda, že přibývá srdečních obtíží u mladších lidí? Čím si to vysvětlujete? A co souvislosti s očkováním proti covidu?

Ano, infarkt myokardu se objevuje i u stále mladších věkových skupin. Hlavním důvodem je opět nevhodný životní styl. Rizikovým faktorem může být i užívání drog, například kokainu.

Pokud jde o očkování proti covidu, vzácně se objevily případy zánětu srdečního svalu, které mohly vést ke komplikacím. Výskyt byl ale velmi nízký, přibližně jeden případ na 140 tisíc očkovaných.

Máte velmi náročné povolání. Co vám pomáhá „vyčistit hlavu“?

Nejlépe funguje pohyb na čerstvém vzduchu, zejména běh. Rád také pracuji na zahradě nebo vyrážím na výlety do hor.

Jaké jsou nejčastější mýty o zdraví srdce, se kterými se setkáváte?

Mýtů je řada. Někteří lidé například tvrdí, že kouření není tak škodlivé, zejména pasivní, a že není nutné ho omezovat ve veřejných prostorách. Jiní zpochybňují účinnost očkování. Velmi rozšířený je také názor, že bylinky a různé přírodní produkty mohou nahradit účinné léky. A stále mnoho lidí podceňuje význam pohybu a správné stravy.

Co je podle vás jedna nejdůležitější věc, kterou může každý z nás udělat pro své srdce?

Základem je začít se pravidelně hýbat – například chodit po schodech místo používání výtahu nebo zařadit pravidelnou svižnou chůzi. Důležité je také přestat kouřit, omezit alkohol, upravit stravu, omezit tučná jídla, červené maso a sladkosti a vyhnout se například energetickým nápojům. Stejně důležité je dostatečně spát, zvládat stres a věnovat se aktivitám, které člověku přinášejí radost. Neméně podstatné jsou pravidelné preventivní prohlídky a dodržování léčby, například u vysokého krevního tlaku nebo cukrovky.

Co byste vzkázal lidem, kteří vědí, že by měli něco změnit, ale pořád to odkládají?

Měli by si především uvědomit, co od svého života očekávají. Zda se chtějí stát v šedesáti – či i dříve – invalidními a strávit zbytek života se srdečním selháním, nebo zda chtějí prožít tato léta aktivně, užívat si vnoučat, cestování a svých koníčků. Případně zda chtějí riskovat náhlou smrt nebo prodělat mozkovou příhodu. Pokud člověk dojde k tomu, že je potřeba něco změnit v životním stylu, má v podstatě vyhráno.

Denně řešíte lidská srdce. Bojíte se někdy o to své? Říkáte si někdy, že jste mu dal kvůli stresu nebo stravě zabrat?

Snažím se žít zdravě a zároveň si užívat každý den, který mi byl dán. Nepřemýšlím o tom, že bych udělal něco zásadně špatně, když si občas dopřeji něco méně zdravého. Důležitější je celkový životní styl a rovnováha.

Kardiologii se věnujete dlouhodobě. Ovlivnilo to váš vlastní životní styl?

Samozřejmě ano. Když člověk denně vidí důsledky nezdravého životního stylu, nutí ho to přemýšlet a upravit vlastní chování. I když se mi kvůli pracovnímu vytížení ne vždy podaří dodržet všechno ideálně, snažím se „hřešit“ opravdu minimálně.

Letos oslavíte třicet let působení v jedné nemocnici, v IKEM. Proč právě tam?

Ano, letos to bude třicet let. IKEM byl vždy centrem excelence a v době, kdy jsem tam nastupoval, šlo o jediné pracoviště v Praze s prvními zkušenostmi s katetrizačními ablacemi. Od roku 2001 jsem se stal přednostou Kliniky kardiologie IKEM a postupně se nám s pomocí kolegů a podporou vedení podařilo vybudovat největší kardiologické pracoviště u nás, které obstojí i v mezinárodním srovnání.

Jako přednosta Kardiocentra máte pod sebou několik klinik. Jak důležitá je jejich spolupráce a co všechno u vás dnes pacientům nabízíte?

Péče o kardiovaskulární pacienty je vždy týmová práce. Pro každého pacienta je potřeba zvolit co nejvhodnější diagnostický a léčebný postup. Někdy je optimální katetrizační intervence, jindy chirurgický výkon nebo implantace mechanické podpory. To platí zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, chlopenními vadami nebo srdečním selháním. Velmi často je nutná i spolupráce s dalšími odborníky, protože pacienti mívají více onemocnění současně. Na našem pracovišti provádíme řadu vysoce specializovaných výkonů. Patří mezi ně například moderní katetrizační ablace nebo pokročilé metody kardiostimulace. Intervenční kardiologové využívají technologie, které umožňují implantaci chlopenních náhrad katetrizační cestou. Kardiochirurgové se věnují i záchovným operacím srdečních chlopní bez nutnosti jejich náhrady, implantují mechanické srdeční podpory a provádějí transplantace srdce. V některých případech se využívají speciální systémy, které umožňují transport dárcovského srdce tak, že během převozu zůstává funkční. Dlouhodobě se věnujeme také kardiogenetice, díky níž dokážeme odhalit některá vrozená onemocnění srdce i u rodinných příslušníků pacientů.

JOSEF KAUTZNER

Kardiolog a přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM.
Narodil se ve Vlašimi, vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Po působení ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze absolvoval téměř tříletý pobyt v St George’s Hospital v Londýně a odbornou stáž v Texas Heart Institute v Houstonu.
Od roku 1996 působí v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, od roku 2001 jako přednosta Kliniky kardiologie, od roku 2021 také jako přednosta Kardiocentra. V roce 2005 byl jmenován profesorem v oboru vnitřního lékařství.
Dlouhodobě se věnuje diagnostice a léčbě srdečních arytmií, patří k průkopníkům tohoto oboru v České republice. Je autorem a spoluautorem více než 400 odborných publikací a organizátorem mezinárodního sympozia Prague Rhythm.
Ve volném čase se věnuje sportu, zejména běhu, cyklistice a turistice. Rád také cestuje, fotografuje a relaxuje při práci na zahradě.

Srdečnímu selhání lze předejít

Srdečnímu selhání lze podle lékařů v 80 procentech předejít. Nemocných je v Česku téměř 390 tisíc, za posledních deset let jich přibylo o čtvrtinu. Léčba a sociální pomoc pacientům stojí stát 21 miliard korun ročně, sedm miliard na zdravotní a 15 miliard na sociální péči.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatečné množství krve, jeho nejčastější příčinou je vysoký krevní tlak, cholesterol, cukrovka nebo poškození srdce po infarktu. Toto onemocnění má horší prognózu, než když onemocníte některým typem rakoviny.

Dokument, který v roce 2024 schválila vláda, si klade za cíl snížit úmrtnost na nemoci srdce a cév, jež tvoří v současné době 38 procent všech příčin úmrtí, snížit počet předčasných úmrtí a prodloužit život ve zdraví. Ve zdraví žijí Češi zhruba do 62 let, například Švédové o více než deset let déle. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje úmrtí ve věku mladším 70 let za předčasné.

Vyšší riziko srdečního selhání mají kuřáci, lidé s cukrovkou či obezitou a fyzicky neaktivní. Infarkt, který je důsledkem ucpání tepny s uloženým tukem krevní sraženinou, postihne ročně kolem 40 tisíc lidí. Většina přežije, ale jejich srdce je poškozené.

Hlavní rizikové faktory