Poté, co ruské útoky vyřadily z provozu topení, se jednadevadesátiletá Lidija Telesčuková ve svém bytě třásla zimou a prohlásila, že tak krutou zimu nepamatuje od druhé světové války. Rusko zintenzivnilo své útoky na ukrajinskou energetickou a vytápěcí infrastrukturu, čímž uvrhlo obyvatele Kyjeva do tmy a chladu, zatímco teploty klesají až k minus 20 stupňům Celsia.
"V roce 1942 to bylo ještě horší," řekla Telesčuková. "Ale od té doby tady taková zima nebyla. Je to hrozné. Bude pro nás těžké přežít," dodala.
Těžké útoky na ukrajinské hlavní město, které se Rusku na začátku invaze nepodařilo dobýt, nutí obyvatele metropole hledat provizorní řešení, jak se zahřát. Pro starší lidi, jako je Telesčuková, je to obzvláště bolestivé.
Jen se trošku ohřát...
Ve svém bytě bez elektřiny, topení i teplé vody jednadevadesátiletá žena ukázala AFP, jak přežívá den. Přejela si rukou po křehkých bílých vlasech a předvedla, jak ohřívá vodu na plynovém sporáku, aby se v chladných ránech mohla umýt.
Část horké vody nalévá do plastových lahví, které se tak stávají malými zdroji tepla. "Ale to nestačí, drahé děti. Stačí to jen na to, abych se trošku ohřála," řekla, zatímco se teplota v jejím bytě pohybovala mezi osmi až jedenácti stupni Celsia.
I světlo na baterky je poklad
Zkontrolovat ji mezitím přišly dobrovolnice z nadace Starenki, která dodává seniorům jídlo a věci pro pokrytí základních potřeb. Když jí programová ředitelka organizace Alina Djačenková dala světlo na baterii, Telesčuková se rozzářila. "Dobrovolnice si udělají čas na popovídání. To je velmi důležité - nejen jídlo, ale i pozornost," podotkla Djačenková.
Devětaosmdesátiletá Jevhenija Jerominová nic neslyší, ale také ona byla ráda za návštěvu. Zavedla ji do kuchyně a vysvětlila, jak si ohřívá ruce nad otevřeným plamenem plynového sporáku. "Moje ruce i prsty jsou úplně ztuhlé," podotkla, zatímco pomalu otevírala pěsti. Dotkla se trubek od radiátoru, které ale byly beznadějně studené.
Kdo mohl, z Kyjeva utekl. Opraváři nestíhají
Ruské útoky opakovaně přerušily dodávky elektřiny do desítek tisíc domácností a vytápění do 6000 bytových domů - tedy asi poloviny ze všech v ukrajinské metropoli. Část z 3,6 milionu obyvatel města odešla za teplem a elektřinou do domů na venkově nebo k příbuzným.
Opravářské čety se snaží co nejrychleji obnovovat dodávky elektřiny a tepla do domácností, ale teploty pod bodem mrazu a opakované letecké útoky jejich úsilí zpomalují. "Bylo trochu tepla, pak bum, znovu bombardovali a teď nic nefunguje" povzdechla si Jerominová.
Tři svetry a kousek chleba s čajem
Odhrnula přitom kousek svého kabátu, aby ukázala, kolik vrstev oblečení na sebe oblékla, aby jí bylo tepleji. Podobnou strategii zvolila osmaosmdesátiletá Esfir Rudminská, která žije o pár ulic dál v bytě, jenž se nachází v šestém patře.
"Oblékám se opravdu teple, do dvou nebo tří svetrů," popsala žena s bílým šátkem na hlavě. Seděla přitom na posteli v pokoji, kde byla tma, světlo vydávala jen přenosná lampička na čtení. Pod dekou měla několik plastových lahví naplněných horkou vodou a powerbanky pro svůj telefon, na kterém vyplňovala křížovky.
Opakované bombardování ji znervózňuje. "Člověk zvládne všechno, stačí sníst kousek chleba s čajem a je to v pořádku. Ale moje nervy to nezvládají. Snažím se vydržet," řekla a objala láhev s horkou vodou. "Někdy, když není nikdo doma, pláču a zdá se, že je to pak snazší, i když nejsem plačka. Je mi 88 let, svůj život už mám za sebou," dodala.
