Česko bojuje s klesajícím počtem dárců krve, kterých pro bezpečné rezervy chybí až 50 tisíc. Stárnutí populace a nedostatek prvodárců nutí ministerstvo zdravotnictví ke kampani „První kapka“. Na kritickou situaci při otevření nového pavilonu ÚHKT upozornil ministr Adam Vojtěch a naposledy krev daroval i prezident Petr Pavel, který se kvůli věku musí s dárcovstvím rozloučit. Krev je přitom ve zdravotnictví nenahraditelná.
Dárců krve v Česku ubývá. Není dostatek lidí, kteří krev začínají darovat, a starší dárce musí nemocnice vyřadit kvůli věku. Na problém dnes při slavnostním otevření opraveného pavilonu pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) upozornil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Krev tam dnes naposledy daroval i prezident Petr Pavel.
"Pro mě je to naposledy, protože s ohledem na věk budu diskvalifikován. Ale neberu si to nijak osobně," řekl prezident. Darování krve považuje za jeden z projevů solidarity, protože krev dárců je ve zdravotnictví nenahraditelná. "Ať už při výkonech různých lékařských zákroků nebo při léčbě dlouhodobých onemocnění," doplnil.
Kampaň První kapka zaměřenou na získávání nových dárců spustilo v dubnu ministerstvo zdravotnictví. "Krev je životodárná tekutina, kterou zatím nelze vyrobit ani nahradit," uvedl dnes Vojtěch. Dárců je asi 250.000, pro dostatečnou rezervu by bylo potřeba kolem 300.000. "Klesá počet prvodárců i dárců krve celkově, jak populace stárne," dodal. Transfuzní centra pravidelné dárce vyřazují v 65 letech, podle odborníků je na místě debata o zvýšení věku.
Podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) ročně potřebuje transfuzi přibližně každý desátý hospitalizovaný pacient a během života jeden ze tří lidí. Obvykle se odebírá necelý půllitr krve a může se využít až pro tři pacienty. Krev je potřebná pro akutní i plánované operace, úrazy, porodnické komplikace i léčbu závažných onemocnění, například hemofilie, tedy poruch krevní srážlivosti.
V ÚHKT podle ředitele Petra Cetkovského především z odebrané krve vyrábějí léky pro své pacienty s leukémiemi a dalšími nemocemi krvetvorby.
Dnešní ukončení druhé etapy rekonstrukce budovy A za 124,6 milionu korun je součástí kompletních oprav celého areálu. Před dvěma lety se podle Cetkovského otevřela budova D a v příštím roce se bude bourat administrativní budova, místo které vznikne nový pavilon. "Celý areál bude dokončen v roce 2032, kdy bude zrekonstruovaná historická budova," dodal.
Oprava byla podle Vojtěcha podpořená z Národního plánu obnovy. "Ukazuje se, že evropské peníze mají smysl a dají se dobře využít," doplnil ministr. Kromě oprav ÚHKT z něj byl podpořený také Masarykův onkologický ústav nebo Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně a v létě se otevře onkologické centrum v pražském Motole.
Budova A je pojmenovaná po významném českém hematologovi Pavlu Klenerovi, někdejším řediteli ÚHKT a prvním porevolučním ministrovi zdravotnictví. Podle Cetkovského také zabránil snaze ukončit samostatnost ústavu, která se od té doby periodicky opakuje.
