Takzvaný index stáří, který odpovídá počtu seniorů na stovku dětí, se v Česku zvyšuje. Na sto chlapců a děvčat do 15 let připadalo loni 133 osob nad 65 let, meziročně asi o čtyři víc a proti roku 2018 o deset víc. Po covidové epidemii se znovu prodlužuje život. Naděje dožití pětašedesátníků a pětašedesátnic se v různých krajích ale liší, mezi Prahou a Ústeckým krajem je rozdíl 2,5 roku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Index stáří mohou samosprávy využít při plánování služeb pro své obyvatele.
Obrat nastal v roce 2007
Víc dětí pod 15 let než lidí nad 65 let bylo v Česku naposledy v roce 2005. Chlapců a děvčat evidovali statistici tehdy něco přes 1,5 milionu, seniorů a seniorek o 36.000 méně. V roce 2006 byl počet zhruba vyrovnaný. Od roku 2007 se poměr obrátil. Loni žilo v zemi necelých 1,7 milionu dětí pod 15 let a téměř 2,3 milionu lidí nad 65 let. Na sto chlapců a děvčat připadalo zhruba 133 seniorů a seniorek, meziročně o čtyři víc. V roce 2017 to bylo 122 osob nad 65 let na stovku dětí, o rok později 123 a předloni pod 130.
"V roce 2007 byl poprvé zaznamenán stav, kdy byla početnost věkové skupiny 65+ vyšší než skupiny 0 až 15 let," uvádí portál strategických dokumentů. Podle něj v ČR od konce druhé světové války do poloviny 50. let minulého století připadalo na stovku dětí 35 lidí nad 65 let. Index se zvedá od poloviny 80. let a dál poroste, píšou experti. Navyšování bude také zřejmě rychlejší než dosud. Ročníky narozených jsou slabé, do seniorského věku se po polovině příštího desetiletí dostane početná generace takzvaných Husákových dětí a prodlužování života má pokračovat.
Prognózy: seniorů bude 2,5krát víc než dětí
"Stav, kdy seniorů bude 2,5krát více než dětí, by měl trvat celou druhou polovinu století," uvádí portál. Podle dřívějších propočtů by mohl být index nejvyšší v roce 2063 s 277 seniory na stovku dětí.
Loni měl nejpříznivější poměr Středočeský kraj. Na stovku dětí tam bylo 109 lidí důchodového věku. Následovala Praha se zhruba 120. Naopak nejvíc seniorů a seniorek připadalo na stovku chlapců a děvčat pod 15 let v Karlovarském kraji, a to 152. Nad 150 se dostal i Královéhradecký a Zlínský kraj.
Prodlužování života v Česku zbrzdila covidová epidemie. Kvůli vysokému počtu zemřelých se naděje dožití v roce 2021 propadla, poté znovu rostla. Předloni překročila předcovidové hodnoty. Loni byla doba dožití zatím nejdelší - u pětašedesátiletých žen činila 20,8 roku a u stejně starých mužů 17 let.
Praha má nejvyšší naději dožití, Ústecko nejnižší
Pod celostátním výsledkem byla polovina krajů. Nejvyšší naději dožití pětašedesátiletých měla Praha - 21,6 roku u žen a 17,9 roku u mužů. Nad hranicí 21 let u žen byl Jihomoravský a Zlínský kraj. U mužů se nad 17 let dostaly kraj Královéhradecký, Jihomoravský, Vysočina, Pardubický a Plzeňský. Nejkratší očekávaná doba dožití byla v Ústeckém kraji - u mužů 15,5 roku a u žen 19,1 roku. Proti metropoli tak byla kratší zhruba o 2,5 roku. Pětašedesátileté ženy v Praze měly pak naději žít v průměru o šest let déle než stejně staří muži z Ústeckého kraje.
