Stát loni vybral na daních 1,42 bilionu korun, proti roku 2023 se daňové inkaso zvýšilo o 2,5 procenta. Z hlavních daní nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob, na kterém stát vybral o 11,8 procenta víc než předloni. Meziročně výrazně vzrostl objem vybrané daně z nemovitosti kvůli zvýšení základního koeficientu. V porovnání s rokem 2023 kleslo inkaso daně z příjmu právnických osob a také daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok.
Hlavním daňovým příjmem státu je dlouhodobě daň z přidané hodnoty (DPH). Loni se na ní vybralo 584,1 miliardy korun, meziročně o tři procenta víc. Zvýšení inkasa DPH tak odpovídalo celkovému růstu výběru všech daní. Sazby DPH se v loňském roce změnily, když se dvě snížené sazby deset a 15 procent sloučily do jedné dvanáctiprocentní. Zároveň se část položek ze snížených sazeb přesunula do základní sazby 21 procent.
Z hlavních daní zaznamenalo loni nejdynamičtější růst inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně vzrostlo o 11,8 procenta na 263,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí k tomu přispěl růst mezd, ale také daňové změny, mimo jiné snížení hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu.
Proti roku 2023 naopak klesl výběr daně z příjmu právnických osob. Firmy na ní zaplatily 292,4 miliardy korun, o 6,7 procenta méně než předloni. Důvodem poklesu bylo podle ministerstva vyrovnání záloh daně z předchozího období. O 6,3 procenta se také meziročně snížil výběr windfall tax, dosáhl 39,1 miliardy korun. Zároveň se ale na této mimořádné dani, kterou za roky 2023 až 2025 odvádějí energetické a petrochemické firmy a velké banky, vybralo víc než dvojnásobek proti tomu, kolik stát pro rok 2024 očekával.
Inkaso spotřebních daní meziročně vzrostlo o deset procent na 171,2 miliardy korun. Přispěl k tomu zejména vyšší výběr daně z minerálních olejů díky vrácení sazby daně z nafty na původní úroveň. Vzrostlo také inkaso daně z tabákových výrobků, naopak výběr daně z lihu navzdory zvýšení sazeb stagnoval. Ministerstvo financí to dává do souvislosti s poklesem spotřeby tvrdého alkoholu.
Na dani z nemovitosti se loni vybralo 23,1 miliardy korun, meziročně o 85,6 procenta víc. Hlavní příčinou růstu bylo zvýšení základního koeficientu daně o 80 procent, v menší míře ho ovlivnily i úpravy místních koeficientů, o kterých rozhodly obce. Výnos daně z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, její loňský růst ale kompenzovalo snížení podílu obcí na jiných celostátních daních.
Státní rozpočet získal loni z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 964,1 miliardy korun, meziročně o 2,8 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 271,4 miliardy korun, což bylo o 17,1 miliardy korun méně než v roce 2023. Schodek byl ale pátý nejhlubší v historii Česka.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje loni připadalo 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti měly obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa.
Celostátní daňové příjmy v letech 2023 a 2024 (v mld. Kč) - výběr:
| Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) | DPH | Daň z příjmu právnických osob | Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou | Daň z příjmu fyzických osob placená plátci | Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky | Spotřební daně | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2023 | 1387 | 567,2 | 313,3 | 43,7 | 176,7 | 15 | 155,6 |
| 2024 | 1421,6 | 584,1 | 292,4 | 46,6 | 201,3 | 15,2 | 171,2 |
Zdroj: Ministerstvo financí
