Stát nechává propadat místa pro filipínské pracovníky, firmy tak přijdou o 2500 zaměstnanců a zakázky za miliony korun. ČTK to sdělila společnost GrapeCare, která českým firmám zajišťuje kvalifikované zahraniční zaměstnance, především právě z Filipín. Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje na to, že Česko potřebuje výrazně rychlejší, jednodušší a předvídatelnější systém řízené pracovní migrace, řekl ČTK v reakci prezident komory Zdeněk Zajíček.
Česko si jako hlavní zdrojovou zemi kvalifikované pracovní síly vybralo Filipíny a v Programu kvalifikovaný zaměstnanec pro ně vyčlenilo roční kvótu 10.300 míst. Tato kvóta je ale rozdělena na měsíční limity, které vycházejí zhruba na 858 míst, uvedla GrapeCare. Firma, která chce zaměstnat Filipínce, se obrátí na garanta programu. Nejčastěji je to Hospodářská komora. Garant pro ni zajistí termín na české ambasádě v Manile. Tam budoucí zaměstnanci podají žádost o zaměstnaneckou kartu. Hospodářská komora má přidělenou největší část kvóty a termíny na ambasádě přiděluje firmám.
Když se kapacita v některém měsíci nevyčerpá, propadá. Od ledna do května firmy vyčerpaly 2996 z 4290 míst. "Ani v červnu se měsíční limit nenaplnil. Teď, když zájem firem roste, se měsíční limit rychle vyčerpal a firmy čekají ve frontě na další měsíce. Čekání na termín na české ambasádě v Manile se tak prodloužilo z dvou týdnů na minimálně dva měsíce," uvedla zakladatelka GrapeCare Jana Míčková Sladká.
Stát přesto podle ní není ochotný nevyčerpanou kvótu z prvního pololetí převést do zbývajících měsíců roku. "Jakmile počet nahlášených pracovníků v daném měsíci překročí limit, další firmy už zařazeny nejsou. Musí počkat, až se kvóta kolem desátého dne následujícího měsíce znovu otevře. Fronta firem se ale nyní každý měsíc prodlužuje. Nevyčerpaná místa by stát mohl převést do července, srpna a září, kdy je limit plný. Místo toho místa propadají a stát sám brzdí program, který vytvořil proto, aby firmám pomohl,“ dodala Míčková Sladká. Měsíční kvóty chápe Zajíček jako logické omezení, které vychází z personálních kapacit zastupitelského úřadu na Filipínách.
Teprve po podání žádosti na ambasádě začíná běžet lhůta 60 až 90 dní na schválení zaměstnanecké karty. Když se k tomu připočte výběr pracovníků na Filipínách a vstup firmy do programu, trvá celý proces od zadání po nástup pracovníka půl roku a více. "Dřív jsme dostali termín na ambasádě za 14 dní až tři týdny a firmy s tím mohly počítat. Teď víme, že to nebude dříve než za dva měsíce, ale přesný termín často neznáme. K tomu se přičítá 60 až 90 dní schvalování. Firmy nám volají, že mají zakázky, nachystané stroje, nakoupený materiál, a my jim musíme říct, že lidé letos nebudou,“ podotkla Míčková Sladká.
Kvůli půlročnímu až osmiměsíčnímu čekání odchází 15 procent nejlepších filipínských kandidátů jinam, kde je proces rychlejší. Mezi firmami, úřady a ambasádou stále putují listinné dokumenty, které se posílají poštou. Okolní státy nábor ze zahraničí zdigitalizovaly. Polsko přijímá žádosti o pracovní povolení od června 2025 výhradně elektronicky a celý proces zvládne za dva až tři měsíce. Německo od ledna 2025 vyřizuje pracovní víza plně on-line a u pilotních úřadů zkrátilo lhůtu z 66 na 27 dní. Na Slovensku a v Maďarsku může Filipínec nastoupit a část dokumentů dořešit až v zemi. V Česku se naopak čeká na vyřízení všeho a teprve poté smí člověk začít pracovat, upozornila Míčková Sladká.
Německo i Polsko pochopily, že pokud chtějí procesy řízené migrace zrychlit, nemohou dál posílat dokumenty diplomatickou poštou, a významnou část řízení už převedly do digitálního prostředí, souhlasil Zajíček. "My přitom počítáme s dokončením digitalizace této agendy až v roce 2029. To všechno jsou bariéry a limity, které oslabují konkurenceschopnost české ekonomiky a ve svém důsledku připravují stát o miliardy korun na daních a odvodech," dodal.
