Poplatky do jaderného účtu, z něhož je financována Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), letos vzrostly o více než třetinu. Původci radioaktivního odpadu nově zaplatí 88 korun za megawatthodinu (MWh) vyrobené elektřiny v jaderné elektrárně místo dosavadních 55 korun. Největším plátcem je ČEZ, který loni odvedl přes 1,76 miliardy korun. Na jaderném účtu je již více než 46 miliard korun. Sdělili to mluvčí SÚRAO Martina Bílá a mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Kdo musí přispívat a proč
Do jaderného účtu, jehož správcem je ministerstvo financí a je zřízen u České národní banky, musí původci radioaktivních odpadů přispívat ze zákona. Největším přispěvatelem je polostátní společnost ČEZ, jakožto provozovatel jadernách elektráren v Dukovanech a Temelíně. Kromě toho platí poplatky ještě další subjekty, které produkují radioaktivní odpady při své činnosti. Jde například o výzkumné ústavy, pracoviště využívající radionuklidy v medicíně nebo průmyslu. Jejich příspěvky jsou však ve srovnání s energetikou řádově nižší.
Do loňského roku byla částka pro provozovatele jaderných elektráren 55 korun za každou vyrobenou MWh. Letos se rozhodnutím vlády příspěvek zvýšil na 88 korun za vyrobenou MWh. Platit by měl až do roku 2030.
ČEZ loni zaplatil rekordních 1,76 miliardy korun
ČEZ po loňské rekordní produkci v tuzemských jaderných blocích, která činila 32,066 terawatthodiny, zaplatil na poplatcích 1,76 miliardy korun. Předloni to bylo 1,63 miliardy korun. Letos by se tak i přes předpokládanou nižší výrobu měl příspěvek opět zvýšit.
Ostatní původci radioaktivních odpadů odvádějí podle SÚRAO za uložení odpadu ve zhruba 216litrovém obalovém souboru částku 38.124 korun. Peníze na jaderném účtu mohou být podle zákona použity výhradně prostřednictvím SÚRAO na plnění úkolů vymezených atomovým zákonem a zahrnutých v plánu činnosti.
Co má SÚRAO na starosti
SÚRAO je státní organizace, která má na starosti bezpečné nakládání s radioaktivními odpady v České republice. V současnosti provozuje několik úložišť pro odpady z jaderných elektráren, dále průmyslu, výzkumu nebo zdravotnictví.
Správa zároveň připravuje hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo a vysoce aktivní odpady, které nelze uložit do stávajících povrchových úložišť. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Správa pracuje se čtyřmi lokalitami pro umístění úložiště. Jde o lokality Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.
