Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773.000 lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens (člověk rozumný), tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu o africkém původu Homo sapiens, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.
Vědci předpokládají, že před 750.000 až 550.000 lety se Homo sapiens v Africe vydělil od společného předka, zatímco druhá, euroasijská linie dala vzniknout dvěma našim dnes již vyhynulým příbuzným - neandrtálcům a denisovanům.
Spor o místo vzniku moderního člověka
Doposud byly hlavní fosilie předků dnešního člověka z tohoto období nalezeny v Atapuerce ve španělském pohoří stejného jména, což vedlo k hypotéze, že se Homo sapiens možná vyvinul mimo Afriku a až poté se tam vrátil. Nejstarší fosilie Homo sapiens, jediného žijícího zástupce rodu Homo, přitom byla objevena rovněž v Maroku, v nalezišti Džabal Irhúd, a pochází z doby před 300.000 lety. Hublin agentuře AFP řekl, že v Africe dosud existovala "mezera ve fosilních záznamech". Nová studie tuto mezeru zaplňuje.
Čelisti, zuby i stopy po hyenách
Vědci v Casablance objevili dolní čelisti dvou dospělých a batolete, stejně jako zuby, stehenní kost a některé obratle. Stehenní kost nesoucí stopy po kousnutích naznačuje, že dotyčného jedince ulovila nebo sežrala hyena. Vědci se domnívají, že fosilie patrně představují vyvinutou formu lidského druhu Homo erectus, který se poprvé objevil už zhruba před 1,9 miliony let v Africe.
Evoluční rozdělení začalo dříve
"Hublin a jeho kolegové tak posilují stále rozšířenější myšlenku, že jak původ Homo sapiens, tak i poslední společný předek (Homo sapiens a neandrtálců a denisovanů) leží v Africe. Jejich práce také naznačuje, že evoluční divergence linie Homo sapiens mohla začít dříve, než se obecně přijímá," uznal podle AFP paleobiolog Antonio Rosas, který se na studii nepodílel.
Magnetické pole pomohlo s datováním
Poměrně přesné určení stáří vykopávek prováděných francouzsko-marockým týmem v uplynulých 30 letech umožnila po roce 2022 nová metoda využívající obrácení magnetické polarity Země před 773.000 lety. Do té doby byl severní magnetický pól blízko geografického jižního pólu. Horniny po celém světě si zachovaly důkazy o této změně a fosilie v "Jeskyni hominidů" byly nalezeny právě ve vrstvách odpovídajících tomuto obrácení.
