Jak moc nám škodí limonády z obchodu? Zahltí nás cukrem? A pomůže, když do nich přisypeme probiotika? Gymnazista Tadeáš Ryšávka z Vyškovska to dva měsíce testoval na sobě a svém otci.
V rámci projektu SOČ (středoškolská odborná činnost) na Gymnáziu ve Vyškově na Moravě vznikl experiment s překvapivými výsledky, které otevírají dveře k dalšímu, hlubšímu, a zejména aplikovatelnému vědeckému výzkumu.
Mohou přátelské bakterie „sežrat“ část cukrů?
Zadání bylo jednoduché: zjistit, zda by fermentace mohla „zkrotit“ sladké nápoje. Jinými slovy – jestli dokážou bakterie mléčného kvašení spotřebovat část cukrů, a zmírnit tak prudké výkyvy krevního cukru po jejich vypití. Na stole se tak ocitly běžné nápoje: cola, pomerančová limonáda, Kofola, džusy i mošty. Do otevřených lahví student přidal probiotické kultury a nechal je kvasit. Bez laboratorního vybavení, bez složitých postupů – jednoduše tak, jak by to teoreticky mohl udělat kdokoli.
První pokus ale nevyšel. Přidání prebiotické vlákniny vedlo paradoxně ke zvýšení obsahu cukrů. Bakterie ji totiž začaly štěpit na jednodušší formy. I to byla důležitá lekce: biologie si často dělá věci po svém.
Dva muži, dvě těla, jeden glukometr
Klíčová část přišla ve chvíli, kdy oba, sedmnáctiletý student i sedmačtyřicetiletý otec, začali nápoje testovat na sobě. Ráno nalačno, ve stejnou dobu, se senzory pro kontinuální měření glykémie na paži. Pro nediabetiky to byla zkušenost sama o sobě. Malý senzor zavedený pod kůži a několik hodin sledování toho, jak tělo reaguje na nápoj z lednice. Výsledky překvapily i zkušeného odborníka.
Fermentace může být někdy na škodu
Výsledky ukazují, že fermentace dokáže zásadně změnit chování nápoje v lidském těle. Ovšem ne vždy tím správným směrem. V některých případech bakterie skutečně „sežraly“ část cukrů a zmírnily glykemickou reakci. Jindy ale proces vedl k opačnému efektu – pravděpodobně kvůli štěpení složitějších sacharidů na jednodušší, rychle vstřebatelné cukry. „Probiotické bakterie neprospívají tělu automaticky,“ říká Tadeáš Ryšávka. „Fermentace slazeného nápoje může pomoci, ale hypoteticky také uškodit – záleží na konkrétním nápoji, probiotických kulturách i podmínkách.“
S věkem rostou výkyvy
Zajímavým momentem bylo i srovnání obou organismů. Mladší tělo reagovalo většinou stabilněji, zatímco u staršího muže byly výkyvy výraznější – a právě proto se u něj efekt fermentace často projevil silněji. Jinými slovy: dva lidé mohou vypít totéž a jejich tělo zareaguje úplně jinak.
Probiotika možná otevřou cestu k zdravějšímu pití limonád
Přestože jde zatím o pilotní pokus na dvou lidech, má svou váhu. Ukazuje totiž směr, kterým by se výzkum mohl ubírat: detailní analýza cukrů, organických kyselin i vlivu různých bakteriálních kultur na „ozdravení“ slazeného nápoje. A naznačuje, že by správně vybrané a „namíchané“ bakterie mohly do budoucna významně zmírňovat dopad slazených limonád na lidský organismus. Právě obrovské výkyvy glykémie jsou totiž pro lidské tělo největší zátěží a zvyšují riziko obezity a diabetu.
Jak dopadly nápoje po přidání probiotik
- Mošt jablko + mrkev - jeden z nejvýraznějších rozdílů - fermentovaná varianta vedla u mladšího testujícího k výrazně nižší glykemické špičce (cca o 1–2 mmol/l)
- Cappy jahoda mix - velmi slibný výsledek - u obou testovaných došlo ke snížení maxima glykémie, u staršího muže dokonce o více než 1 mmol/l
- Kofola - menší snížení cukrů, ale stabilní průběh - fermentace „vyhladila“ glykemickou křivku – žádné prudké pády pod výchozí hodnoty
- Coca-Cola - nepříjemné překvapení - fermentovaná varianta vedla k vyšší glykemické špičce než běžný nápoj
- Fanta pomeranč - smíšený výsledek - vyšší počáteční nárůst, ale rychlejší pokles a nižší hodnoty v závěru měření
Text vznikl ve spolupráci studenta Tadeáše Ryšávky a RNDr. Petra Ryšávky (specialista na probiotika, prebiotika a mikrobiom)
